OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Smolík
Souhlas.
Každopádně nový song docela zklamání, zní to jak nějaký přebytek z Construct.
Nesouhlas, když porovnáš třeba Fiction, We are The Void a Construct, jsou to dost odlišná alba. Samozřejmě pořád DT, ale rozdíly relativně velké.
Docela mě překvapuje, že už v téhle době bylo v recenzích kapele vyčítáno opakování se. Mě jejich tvorba začíná splývat až s alby Character a Fiction po současnost. No a dle novinky The pitiless to asi s novou deskou nebude jiné....
To já zase poslouchám radši desky s už vypilovaným stylem přikrášlené o mnohé bonbónky v obalu moderního zvuku, než prastaré holé takzvané stylotvorné relikty.
O přínosu prvních třech desek Dark Tranquillity pro švédskou (NEJEN) melody-deathovou scénu není možno vůbec pochybovat. Představovaly rozhodně to nejlepší z let 93-97... Je dobře, že si tento fakt uvědomují i nové kapely (viz dnes recenzovaní MORS PRINCIPIUM EST). Osobně ale preferuji stylotvorné desky z dávno minulých let než současnou tvorbu.
Někdo do toho musí vnést světlo, když Ty se k ničemu nemáš, krutej barbare :-)))
díky že jsi nám to vysvětlil, rozumbrado
Reaper tvrdí, že jsou první tři desky objevné a má pravdu. Ale upřímně, byly objevné tenkrát. Dneska už bych je asi poslouchat nevydržel. Což se třeba nedá říct o Haven. A jednou snad i o Character. Tak je potřeba se na to dívat.
Aha :-) Jsem se trochu zamotal...
joe: musis se lepe divat.
Sakra, už jsem sem jednou psal názor!!!Kde je?Dyť tu byl!Už jednou jsem psal, že Vám přátelé nerozumím...Vy jste mi snad schválně vymazali!!!
Ta deska je geniální a po všech stránkách - hlavně pak po zvukové - strčí předchozí dvě s přehledem do kapsy!!Nechápu!Poslechněte si to ještě a ještě!
Naopak mi přijde, že album je celkem krok vpřed!lAle Vaše věc...
a) podla mna je Character najlepsia doska od neprekonatelneho Projector-u (pokial nepocitam Exposures). Haven ani Damage Done mi nic nehovori. Uznavam, ze na prve pocutie som Character odsudil podobne ako aj Haven a Damage Done, na rozdiel od nich sa mi vsak Character zacal postupne pacit. Nie vsetky songy su skvele, ale od zaciatku do konca sa da podla mna od DT pocuvat len The Gallery a Projector. Suhlasim, ze dalsi album uz bude asi musiet priniest nieco noveee.
b) inac tiez chvalim recenziu
a) Díky
b) Určitě, "Character" není tak objevná deska, jako byly ty první tři v diskografii DT. S částečným opakováním souhlasím, ale tomu se nevyhne skoro žádná větší kapela, která má na kontě tolik nahrávek. V závěru rovněž konstatuji, že na příštím albu bude potřeba trochu více tvůrčí odvahy, nebát se zaexperimentovat... Pro tentokrát je to ale ještě v pořádku.
Pekna recenze, celkem s Tebou souhlasim, pro me budou asi vzdy nejoblibenejsi Projector a Haven, mozna si Character oblibim vic po nekolikatem poslechu, uz se na nem veru trochu vykradaj. Jenom si nemyslim, ze by se Soilwork zmitali ve viru tvurci beznadeje (ac Tvoje recenze se jich vubec netyka), starsi alba je ta prava svedovina, ale porad jsou to favoriti.
Pekne napsane.Ctive,sdelne....Tuhle Reaper pise vubec celkem povedene recenze.Sice se s jeho nazorem po hudebni strance castokrat nemuzu stotoznit (v pripade tehle desky napr.souhlasim s Darkmoorem),ale o rozdilnosti nazoru to prece je.Jinak pochvala.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek