Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
S Craigem samo :o)))
Který - tý s Brosnanem nebo s Craigem? ...začínam v tom mít bordel...
Marc Foster je režisérem Bondovky číslo 22... to jsem zvědavej :o)))
jasné, vrahovia tučniakov sú v pohode :o)
nejake Gwar mam, slysel jsem i mnohem horsi veci ...
No pokud vím, tak GWAR nemají nic moc společného ani s hudbou jako takovou. Je to spíš chodící reklama na plastové figruky Hymen a spol.
Pokud vím, tak GWAR nemají nic společného ani s dobrou hudbou:-)
No, pokud vím, tak GWAR nemají s BM nic společného...
hudba JE umění, jakkoli překvapivé to může být a některý metal skutečně je moc dobrou hudbou, což neplatí pro všechen metal.Marigolde, když jsi metalový recenzent, měl bys znát Gwar, ale pokud je neznáš, ukážu ti jiný příklad uvádění blackmetalové filozofie do života - Mayhem.Určitě jsi něco slyšel o personálních peripetiich v této kapele(agenda lidských zdrojů je trochu náročná na vedení).
co je to gwar? Nějaká přídavná sada Warhammeru? :o)))
nebolo to myslene nahodou ako prvoaprilovy zart? lebo ak nie, tak potom tu leif skatulkuje jedna radost :)
leif > to co jsi napsal z meho komentare nevyplyva ... a hovorit v pripade metalu (vseobecne) o umeni?
vy jste nikdy nečetli nebo neslyšeli texty blackmetalových nebo deathových skupin?a koncerty Gwar s tunami napodobeniny krve?Podle vikea mlátičky se stejným rytmem, bez melodie a stejnými hnusnými screamy není klišé ale je strašně inovativní a progresivní, že:-)
a co takhle:
Taky poslouchám metal, ale decentní, romantický, emocionální, ne nějakej hluk, ale KLIŠÉ, KÝČ ...
Nic osobniho, jen dost neobratna formulace.
Nesplňuje????!!!! SAKRA to snad ne!!!!!!! Kolik už nocí se mi zdálo, že s vámi hoši kuchám nevinné spoluobčany a ověšeni jejich vnitřnostmi a posilněni mnoha pivy vyrážíme na koncert UG. Mám tomu snad rozumět tak, že Dalasůf článek o naší UG scéně je jen fraškou??!!! Potom nemám jinou možnost než dát vás na svůj seznam smrti bezvěrci!!!!!!:-)
leif: Díky za pochvalu, ale opravdu nechápu, kde jsi vzal ten zbytek... Trochu "předsudečné", troufám si říci, že žádný redaktor MP tenhle kádrový profil nesplňuje :o)))
Supr recenze, moc hezky.Jenom mi nejde do hlavy jak může být blackster být dojatý filmem o dětství.Vy, tvrdý chlapi metaláci přece si libujete v krvi, hnusu, vyhřezlých vnitřnostech a okkultismu a tady tak překrásný popis hlubokého zážitku z romantického filmu?!Nechápu.Taky poslouchám metal, ale decentní, romantický, emocionální, ne nějakej hluk, ale umění.Respekt, berzerkeře Marigolde.
tululumovia :))
snad Phoenicany, ne?
vike: Co do toho pleteš Féničany?
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek