À TERRE - Embrasser La Nuit
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
S Craigem samo :o)))
Který - tý s Brosnanem nebo s Craigem? ...začínam v tom mít bordel...
Marc Foster je režisérem Bondovky číslo 22... to jsem zvědavej :o)))
jasné, vrahovia tučniakov sú v pohode :o)
nejake Gwar mam, slysel jsem i mnohem horsi veci ...
No pokud vím, tak GWAR nemají nic moc společného ani s hudbou jako takovou. Je to spíš chodící reklama na plastové figruky Hymen a spol.
Pokud vím, tak GWAR nemají nic společného ani s dobrou hudbou:-)
No, pokud vím, tak GWAR nemají s BM nic společného...
hudba JE umění, jakkoli překvapivé to může být a některý metal skutečně je moc dobrou hudbou, což neplatí pro všechen metal.Marigolde, když jsi metalový recenzent, měl bys znát Gwar, ale pokud je neznáš, ukážu ti jiný příklad uvádění blackmetalové filozofie do života - Mayhem.Určitě jsi něco slyšel o personálních peripetiich v této kapele(agenda lidských zdrojů je trochu náročná na vedení).
co je to gwar? Nějaká přídavná sada Warhammeru? :o)))
nebolo to myslene nahodou ako prvoaprilovy zart? lebo ak nie, tak potom tu leif skatulkuje jedna radost :)
leif > to co jsi napsal z meho komentare nevyplyva ... a hovorit v pripade metalu (vseobecne) o umeni?
vy jste nikdy nečetli nebo neslyšeli texty blackmetalových nebo deathových skupin?a koncerty Gwar s tunami napodobeniny krve?Podle vikea mlátičky se stejným rytmem, bez melodie a stejnými hnusnými screamy není klišé ale je strašně inovativní a progresivní, že:-)
a co takhle:
Taky poslouchám metal, ale decentní, romantický, emocionální, ne nějakej hluk, ale KLIŠÉ, KÝČ ...
Nic osobniho, jen dost neobratna formulace.
Nesplňuje????!!!! SAKRA to snad ne!!!!!!! Kolik už nocí se mi zdálo, že s vámi hoši kuchám nevinné spoluobčany a ověšeni jejich vnitřnostmi a posilněni mnoha pivy vyrážíme na koncert UG. Mám tomu snad rozumět tak, že Dalasůf článek o naší UG scéně je jen fraškou??!!! Potom nemám jinou možnost než dát vás na svůj seznam smrti bezvěrci!!!!!!:-)
leif: Díky za pochvalu, ale opravdu nechápu, kde jsi vzal ten zbytek... Trochu "předsudečné", troufám si říci, že žádný redaktor MP tenhle kádrový profil nesplňuje :o)))
Supr recenze, moc hezky.Jenom mi nejde do hlavy jak může být blackster být dojatý filmem o dětství.Vy, tvrdý chlapi metaláci přece si libujete v krvi, hnusu, vyhřezlých vnitřnostech a okkultismu a tady tak překrásný popis hlubokého zážitku z romantického filmu?!Nechápu.Taky poslouchám metal, ale decentní, romantický, emocionální, ne nějakej hluk, ale umění.Respekt, berzerkeře Marigolde.
tululumovia :))
snad Phoenicany, ne?
vike: Co do toho pleteš Féničany?
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Vložit diskusní příspěvek