THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
no
musim povedat, ze to je krasne album a taky by som povedal vrchol tychto Britov. Velmi silna diskografia, silne skladby, silne napady. Skladba "Redimus" je unikatny klenot
No neviem, neviem, či kde čo, je lepšie, než Cradle...... Samozrejme, sú aj lepší, avšak tvrdiť (v dnešnej dobe je to už viac-menej z princípu), že trebárs HE + zástupy ďalších sú lepší, než COF, je dosť odvážne si myslím.......
Toľko môj názor a to nie som nejaký extrémny fan týchto Britov.
Tak povězme si, že lepší/promyšlenější, nápaditější než Cradle je kde co. A přesto se půlka lidé dostane k black/deathu mj. přes Cradle.
no
neskutocne dobra kapela. objavil som ju neskoro, skoda. myslim, ze ide o jednu z najpodcenovanejsich kapiel, avsak jedna sa o obrovske peklo. co sa tyka trapnych reci, ze su kopirka cradle, ak hej, tak tisickrat lepsia. vsetky vydane veci maju cosi do seba. co bolo uvedene v recenzii, ano nejde o ultra technicku kapelu, ale vedia spravit silne nezabudnutelne skladby, a o to ide
no kazdopadne mu skrehotani slo vzdycky lip nez malemu rampelnikovi
hej uz som si to overoval ,len bolo to este trosku inac lebo pretym ako isiel do COF tak sa nevolali HE
ono to bylo trosku naopak, zpevak z HE si odskocil do COF...
a nezalozil tuto kapelu dokonca niekto po odchode z CoF?
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek