Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
...
Terro je naozaj jedna z dobrých dnešných HC kapiel.
Zháňam množstvo kapiel z HC nádychom ale 80 % sú naozaj sračky. Takže môžeme byť radi, že vôbec sú aj keď je pravda, že je ich veľa.
O HATEBREED je zbytočné sa zmieňovať :-)
Připadá mi trochu absurdní mluvit v souvislosti s takovouto muzikou o nějakém velkém byznysu. Představa manažerů, kteří se napakují na nějaké (naprosto neznámé) HC smečce je dost úsměvná. Kolik lidí si tohle může koupit ? Víc jak pár tisíc určitě ne....
Das viele Touren hat sich also in Hinblick auf das energievolle, tighte Zusammenspiel gelohnt, und entlud sich dann auch vollends auf ihrem ersten Album „LOWEST OF THE LOW“!
... z bio Terror na stránkach Roadrunneru... hmm, dobrý hokej v tom majú
Dej to tu jeste dvakrat...a budes jeste zajimavejsi
Mám promo CD, které má nálepku s nápisem:
"The Uncompromising Debut Album From Los Angeles' Terror"
a ani na jejich webovkách jsem nic nenašel. Není to náhodou EPčko?
Mám promo CD, které má nálepku s nápisem:
"The Uncompromising Debut Album From Los Angeles' Terror"
a ani na jejich webovkách jsem nic nenašel. Není to náhodou EPčko?
debut?
Debut Terror se jmenuje "The Lowest of the Low" a vysel na Bridge 9.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Vložit diskusní příspěvek