OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Skončil stejně jako Quorthon a obou je velká škoda. R.I.P.
Ano, R.I.P., skutečně příliš brzy :(
R.I.P. Mike!
Kurva, život krásnej a zároveň tak zasranej ...
DKM: Akustická verze Rain je docela povedená, ten zbytek na druhém disku opravdu nic moc.
Nechci nějak mást, ale myslím, že se to zabývá naboženským fanatismem. Alespoň něco takového jsem četl.
No fajn, mě by ale zajímalo o čem to jako je...v recenzi o příběhu žádná zevrubnější zmínka není.
jak už bystřejší neliberečáci pochopili, navazuje, už jenom že deska začíná ACT III o něčem svědčí:-)
A jak je to s "dějovou linií". Někde jsem četl, že v tomto ohledu by novinka měla navazovat právě na "Tyranny". To bych byl hrozně zvědav. I když příběh "Tyranny" neznám....
Loužův výraz "mrdovitost" nemá chybu :-)))
Zájemcům o limitovanou edici - na druhém CD je multimediální stopa (tu jsem teda ještě neviděl) a 5 skladeb, ovšem ani jedna (s drobnou výjimkou akutiské verze písně "Rain") za mnoho nestojí...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek