OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak tady se musím ztotožnit s názorem recenzenta.Akorát bych ještě doplnil výčet skvělých alb o Aftertaste.Ta deska byla taky dravá.Pořád poctivý Helmet!Další tvorba měla už klesající tendenci...bohužel...A když jsem na nich byl na RFP v Hradci Králové,tak hráli hlavně písně z prvních alb.Asi věděli proč...
Velmi kvalitní kapelka z NY, takový hodně zemitý heavy grunge rock. Frontman Page Hamilton má dokonce klasické vzdělání a přitom Helmet začínali jako HC formace. Mistři minimalismu. Mají 3 min.písničky a dokáží doslova z hovna vyrobit voňavý bochánek.
z téhle desky mám úplně neraději song "Biscuits for Smut". To je totální masakr:-)
jj, kvlt :)
Tahle nahrávka disponuje vskutku úžasným obalem.... :)
celkom cool lp, len nieco co bolo na meantime mi tam chyba. Ale nachadzaju sa tu aj skvosty ako wilmas raibow a vtipne songy ako silver hawaian alebo sam hell
Bude. Náš seriál albových "vykopávek", bežící na přelomu minulého a současného roku, opět startuje. Recenzi nějaké starší desky přineseme každou sobotu.
Super ! Takovýchto ohlédnutí do minulosti by tu mohlo být klidně více.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek