OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
obohacení metalu
Výborná deska s citem pro melodii a hlubokým náladovým prožitek.Něco jako jemná tvář OPETH s určitou podobhou s Pain Of Salvation, vše plující na nádherném melancholickém oblaku. Takovýhle kapel není nikde dost. A čert vem odkud pochází. Hlavně ,že jim to hraje...
Nebol by to yossarian, aby do totalneho omrzenia neargumentoval tisickrat tym istym argumentom... kazdy tu povedal svoj nazor, tak ho snad nie je treba opakovat kazdy druhy den v tom istom zneni, vole
yoss> precitaj si poriadne co som napisal...
thematic: co blbnes, vzdyt je to jen dalsi nemecka kapela bez spetky napadu :-)
koscj: verim ze se ti to libi, ale ty otrepany klise o neoroginalite nemeckych hudeb ti neodpustim :-), protoze todle je svetla vyjimka a skvele album ktere ma hloubku, jak spravne poznamenal thematic.
Na tom co som ja videl nazivo by som teda nenasiel progressu ani za macny macik .. :)
Podla mna to ma podstatne blizsie k doomu ..
Tak zo zvedavosti som si to stiahol a som milo prekvapený. Na tomto albume je čo objavovať. Sú isnšpirovaný Opeth alebo Pain of Salvation, ale ked tá hudba má srdce, nápady sú v dnesnom hud. svete zaplavenom plevelom celkom neotrelé a chytľavé, tak prílišná hĺboková analýza je len na škodu:-). Príjemná melancholická vec. Prekvapenie roku.
Dagmar> co by som tam tak skoro robil?
ty si este neni v butterfly??
Z tvojho vysvetlovania sa mi oci neotvorili... snad tak usta, ked som zival.
tak treba ta vzpominana 4 skladba zije svym vlastnim zivotem , pokracuje ve vyvinu dal a dal az skonci nekde jinde nez vubec zacala. Prochazi mnoha zmenami, jak zvukovymi tak tematickymi.Neopakuje se schema refren, sloka, refren, sloka, solo, refren. Ja nevim jestli jsme oba slyseli stejnou desku :-) Deska me ani na okmazik nenudila, a vzhledem k tomu ze jsou tam 12ti minutove skladby, da se ocekavat ze budou nejak progresivni, protoze trebau desetiminutoveho Angel and the Gambler (asi 1998) od Iron maiden clovek po 2 minutach usne.
Ale ved mne sa to paci... no progressivneho som tam nenasiel nic... skus mi povedat, ze co progresivne tam vidis ty a mozno sa mi otvoria oci...
mojich 6/10 je podla mna celkom pozitivne hodnotenie ;)
a co je na tej skladbe, co spominas "progresivne", teda "pokrokove"?
pod pojmem progresivni si asi predstavime kazdy neco jineho, jenom nevim proc kscjovi nesedi Dark suns a Pain of salvation, treba takova 4 skladba jakoby rovnou ze svedska vypadla a navic je hodne progresivni. Uz vubec nechapu co maj znamenat ty trapny kecy o nemeckejch kapelach. Kdybych si to neprecet tady tak by me to vubec nenapadlo. Nevim jestli neni na skodu k tomu uz od zacatku pristupovat jako k: "dalsi nemecke kapele" to pro priste radim vsem zdejsim recenzentum.
Originalita ze chybi? Naprosto neobehrane melodie a skvele poskladane stopy. Nevim co vic byste jeste chteli.
todle je naprosto dobra deska
Album som nepocul, ale nazivo to bola brutal nuda. Je vsak pravda, ze ma neberu ani zanrovo podobne spominane kapely ... Ale spev bol v pohode aj nazivo.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek