OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Co jsem tak četl, tak právě Bill je důvod proč tam Kam není, protože se na Kama nasrala celá skupina, tak chtěl pokračovat sám (údajně) s automatickým bubeníkem a jinýma lidma, a právě tehdy do toho vstoupil Bill že "nechá dopustit to aby se z Massacre stala laciná sračka v Leeho rukou".
Škoda že na nové fošně nbubnuje Bill Andrews,ale stejně je to pašák že méno své kapely nechal Rickovy a Terrymu i když schází i Kam.
Verze, která má u Relapse vyjít byla nově remasterována Alanem Douchesem. Kvalitu zvuku asi nemá cenu posuzovat z té ukázky na youtube, ale předpokládám, že taková hrůza jako ta reedice od Century Media to snad nebude. :-)
Smutnou pravdou je, že konkrétně remastery Death jsou ukázkou toho, jak by se to dělat nemělo. Onehdá jsem na slušnejch repro bednách porovnával se známým jeho původní release a můj remaster z roku 1998 (Leprosy) a měl jsem chuť to svoje CD rozdupat a hodit do kanálu. Původní stopy určitě někde jsou. Pitomý reissue by bylo 1000 lepší a ještě k tomu úplně bez práce s nějakým remasterováním. I když práce. Vyhulit to a zabít zuk zvládnu za 5 minut taky. Kokotina, kterou nikdy nepochopím.
Pro lidi, kteří tohle album ve sbírce zatím nemají, to CD určitě zbytečné není, vzhledem k tomu, že předchozí verze už je delší dobu problém sehnat. Navíc by tam mělo být asi 50 minut bonusového materiálu.
opet zbytecny remaster, nebo to bude uz jinak?
Reedice Leprosy vychází koncem dubna u Relapse Records:
https://www.youtube.com/watch?v=_duhhVa-dk8
Niektorým albumom remaster pomôže a iným nie, ale keď sme už pri Leprosy, tak pôvodný zvuk tohto albumu proste milujem...a keď miluješ nie je čo riešiť :)
Jenom k těm remasterům, které jsou vydařené a které méně - prakticky žádné vydařené nejsou a to s ohledem na soudobý trend, podle kterého obstojí jen to, co je vyhulený na maximum - blíže viz http://www.audiodrom.cz/RoadToHell.html
No, možné nepatrné srovnání bych slyšel spíše na Mindloss než False,ale to je věc názoru.Zvukově naprostá spokojenost - podobně zněl už demáč Presage To The Eternity z 92.
Dissect ? dik za tip.
Nevedel som ze kultovy GF- FALSE ma dvojnika, sice trochu podzemna produkcia s nie najidealnejsim zvukom ale velmi dobre zahrane
... na dnesne pomery nemozem inak ako DOOOBREEEE :-)
RELAPSE reedice jsou OK.
Já se hodně těším na reedici kultovního debutu od holadských DISSECT -Swallow Swoming Mass.
A čo vravíte na tie re-edície Atheist alebo Incantation - Onward to Golgotha?
Forma mi zas až tak nevadí. Ale to, že poserou zvuk na takovém skvostu jako je Leprosy, to je na pováženou. Ztráta autenticity = ztráta všeho a booklet může mít třeba padesát stran.
Souhlas,asi nejhůře dopadly ty digi reedice "dvojalb" na jednom CD: BENEDICTION,KATAKLYSM,SINISTER,DEFECATION...atd.
digi...
Tak tie "digi" verzie od Nuclearov boli pekný odrb - žiadne booklety, žiadne vylepšenia.... Nanešťastie som zobral hneď 2 tituly (Therion - Lepaca kliffoth a Kataklysm - Sorcery) naraz a až doma zistil, ako sú tie veci hodnotne spracované... Relapse a Century media robia pohodové reedície....
Ono i v té minulosti se našlo dost sraček - stačí si vzpomenou na ty děsný DIGI verze od NUCLEAR BLASTu.Dneska vydavájí slušný reedice třeba RELAPSE RECORDS nebo CENTURY MEDIA.
Niektoré reedície sa vydaria, iné nie, tak to proste je. Samozrejme reedíciu uznávam v prípade, keď je pôvodný náklad vypredaný, alebo len veľmi ťažko zohnatelný, vtedy má určite význam. Vo väčšine prípadov sa však jedná len o firemnú politiku, ako vytiahnuť ešte nejaké peniaze z vrecka fanúšika. V minulosti, keď vyšla reedícia bola aspoň kvalitne remastrovaná, s výrazne lepším zvukom, obsahovala zberateľské rarity vo forme bonusov, prípadne doplnený booklet o rôzne archívne informácie, či fotky. Dnes je to všetko len o biznise, na trh prichádzajú narýchlo spracované nedorobené polotovary, ktoré s pôvodným zámerom, kvôli ktorému sa reedície vydávali predtým nemajú nič spoločné. Nechcem to však brať paušálne a preto musím dodať, že i v tejto dobe ojedinele vychádzajú remastrované nahrávky, ktoré sú naozaj hodnotné a vedia potešiť ucho i oko poslucháča...
Souhlasim, reedice která ořeže zvuk ze starejch nahrávek? Přesně vím, o čem mluvíš, když se bavíme o zmršenejch reedicích.. Prostě vemu kazetu, překopčim, dám na CD, nazdar bazar - remaster? A co původní kouzlo :-)
Rutan je génius, předem si zadělal na odůvodněnou reedici nejméně dvou alb:).
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek