OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
btw, shodou okolnosti ted mandylion vysel jako remasterovane 2cd.. rozsireny booklet, nezverejnene fotky, poznamky k textum od kapely.. druhy disk obsahuje prvni demo verze co nahrali s anneke, nejake demo verze i k nighttime birds.. a jedna nezverjnena skladba
slayer: Moja chyba :) Dik za upozornenie..
v-dur > .......Strange Machines“ rozvynie v zasnenú slohu a pripraví............. to si asi bol ty zasneny v skole ,bratku.....odkedy je slovo ROZVINIE medzi vybranymi ,he ? ;-)))
no nic, jdu klečet do kouta na hrách
iced - vike neomlouvá
Iced: Takze je to tam.. www.gathering.nl .. sekcia Band-FAQ
No nějak mi to proklouzlo :-)
a ja myslel, ze ten tolkien je jedna z tech proflaklejsich veci, resp zajimal se o puvod kazdy, kdo tu placku slysel...
Iced: Svojho casu som robil podrobny profil THE GATHERING pre Abyss, tak som hladal po nete, co sa dalo.. O tom Tolkienovi to mali THE GATHERING na stranke (len neviem, ci na tej aktualnej, alebo predoslej).. nieco ako FAQ, bolo tam pikosiek az az..
pro V-dur: odkud máš ty zajímavé informace. Např. o tom Tolkienovi jsem to vůbec nevěděl...
jinak samozrejme i Always a Almost Dance jsou v ramci sceny hodne vyjimecne a dobre...
lol Rudi :-) milovnik prumernosti, klise a povrchnosti pise o hudebni plytkosti :-)
marigold: však spousty těch metalových fans jsou podle mě taky mimo :) a o plytkosti se v případě gathering nedá mluvit ani náhodou..
Dreck: Proč mimo? Vidí to jako spousta metalových fanoušků... sice se s tím neztotožňuju (naopak, to trip-rockové obodobí mám radši než stará alba), ale celkem to chápu...
Jeden z mojich dlhodobo oblubenych albumov, aj ked v poslednej dobe som ho uz davno nepocuval. Najradsej mam Sand & Mercury a In Motion #1 (najma ten refren - podobna nadhera pokracuje na viacerych miestach Nighttime Birds).
Always je tiez velmi dobry album podla mna, Almost a Dance som nepocul. Novsi TG su uplne v pohode, niektore songy dokonca transcendentalne (These Good People, Saturnine, ...). :-)
už dlouho jsem si mandylion nepustil, čas to napravit :) btw zajímavý, že vdur mluví o polevení pozornosti zrovna u fear the sea, kterou jsem měl z celého alba asi nejradši :) a jinak myslím, že jejich dvě předchozí alba za to taky stojí, ačkoliv se to nedá moc srovnávat..
...a rudi tradičně mimo :p
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek