OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kari Arvo Ilari Hatakka z Waltari na nás aktuálne útočí s kolekciou úderných rádiových hitov. Albáč Kärtsy aWay 2014 je k dispozícii v každej lepšej fínskej večierke a ako príloha včerajšieho vydania novín Etelä-Suomen Sanomat. Takže veľký pozor, aby sa Vám náhodou nerozkotúľali ťažko zarobené korunky, euráče, toliare, dukáty a kuny pri kúpe tohto nosiča!!!
Below Zero z mna za desat bodov, od cias big bangu nic lepsie nevydali, skvela kapelka.
Mě se Rare Species líbí, i když je, pravda, hodně natáhnuté. Minimálně One Day (na koncertě infarktová položka!!!), Life Without Love nebo Guardian Angel jsou orgasmy jako blázen!!! Blood Sample je samozřejmě taky skvělé a asi i lepší, stopáž tady skutečně profrčí mnohem rychleji než na Species. Ale největší pecka z Waltari po roce 2000 je promě jednoznačně Below Zero - temná, melancholická, mollová, nádherné a silné melodie. Release Date mi prozatím naopak nic neříká. A jestli si chcete W vychutnat v geniální atmosféře, kdy se rozhodně nebudete mačkat a přítom tam bude hromada lidí, doporučuju open-air areál Vostrov u Mnichova Hradiště, kde byli už čtyřikrát, já jsem je tam viděl třikrát a bylo to vždycky něco neuvěřitelnýho. Jinak je to tam ale na metal úplně mrtvý.
Po vážnom, skoro až fádnom predchodcovi vynikajúci zásek,ale argumentom proti dĺžke albumu rozumiem (nerozumiem dĺžke Digging inside, kde sa celý čas nič nedeje). Hitovosť bez podliezavosti, vynikajúci zvuk (aj keď tie bicie...v niektorých veciach sú podľa mňa príliš vzadu)a opäť bláznivá jazda naprieč žánrami,preto tento album radím do Top 5 diskografi Waltari. Zišiel by sa mu dôstojnejší nasledovník, ako boli všetky ostatné.
A inak mám podobnú skúsenosť,ako tu bolo kdesi spomenuté, ani ja nepoznám takmer nikoho, pred kým by som si mohol Waltari bez reptania pustiť. Aj keď na koncíku mi to je samozrejme jedno,aspoň si ho lepšie užijem. Sú skrátka neortodoxní a vyžadujú otvorenú myseľ.
Že Waltari je jedna z mojich naobľúbenejšich kapiel, som už povedal? :)
dave / videl jsem drive uz koncertni DVD z r. 2000 (30 let vyroci), ale zivy koncert byl jeste o dost silnejsi zazitek
Vike:sme meli stejny osud :) ani me moc nemrzi,ze se na me listky nedostaly...ale Magma stala za to :)
metalovY image kurvajs
tak tieto fotky mi to pripomenuli...nie zeby som si potrpel na nejaky rockovy ci metalovi image, ale toto co predviedol spevak z dark gamballe je jedna prisernost...ako nakej stupidni bouchac z vesnický dízy..maximalne mi svoji prejavom inak celkom prijemnu muziku pokazil...
fotky
www.incipitum.sk/fotoreporty.php?q=051125
na ja sa v brne nadrzovku predral az do prvej rady, mohol som kartsymu zviazat snurky dokopy, lebo casto sa postavil rovno pred nas:)
koncertik paradny, az na zvuk, ktory obcas nebol najlepsi..
Dusilka na Waltari neni zadny prekvapeni :-)
V 97mom som bol v rck cafe na VOIVOD, vtedy to tiez bolo beznadejne plne. Ludia v troch vrstvach.. :) No vtedy som bol este pekny a mlady, tak som to v pohode rozdychal, neviem ci dnes by som tak isto...
Brno
já jel do Favalu už o 6 a s šatnou jsem neměl žádný problém:), byl jsem ve druhé řadě a zážitek to byl nezapomenutelný, Kartsy se na mě furt šklebil a kulil oči, někdy jsem měl pocit že zpívá speciálně pro mě:))) a pak skočil do publika přímo přede mě takže jsem si sním podal ruce, v pohodě:) v kotli to vřelo a kalba to byla vskutku fantastická, příští rok jdu znova ať to stojí co to stojí.))
Musím přiznat, že jsme na to s Dalasem vzpomněli a skutečně nás to zamrzelo... Holt je někdy posluchačská otupělost ku prospěchu věci. Celkem mě překvapilo, že jsem na WALTARI potkal Lenku Dusilovou (a moc jí to slušelo :o))
Mate chodit do Bratislavy -- tam bolo na nich pred rokom 80 ludi v sale pre 1000
V Brně to bylo dost podobné...takhle našlapaný Favál jsem už dlouho neviděl (fakt nevím, co by se stalo, kdyby byl ten koncert na Flédě). Lidem, co přišli trochu později, už ani nevzali věci do šatny, páč neměli místo...
Trochu mne mrzelo, ze jsem tam vcera nemohl byt, ale Magma v Arse se hooodne vydarila a po vasich dojmech jsem v kliiidku...
Musím s Marim bohužel souhlasit. Radši jsem zdrhnul ještě před koncem přídavků a oželel tak největší tancovačku "So Fine", abych se alespoň v rozumném čase dostal do šatny. Rock Café mám celkem rád, ale tahle návštěva byla zjevně nad jeho možnosti.
mari / to je skoda... to rock cafe taky nechapu
Včerejší koncík mi bihužel naprosto zkazila pořadatelská neschopnost... Rock Café bylo tak našťouchaný, že se někteří ani do sálu nevešli a když jsem si před přídavkem odešel na hajzlík, tak už jsem se zpátky do sáklu neprobojoval. Málo místa, nedýchatelno, Kärtsyho jsem viděl snad 3x (a nemusím nikomu vysvětlovat, jak je kontakt s kapelou v případě WALTARI důležitý), tím pádem jsem ani nemohl ocenit připravenou performanci atd. Otázka, proč se takovýhle koncert lifruje do Rock Café, když před rokem byla Akropolis ideální, je určitě na místě. Jsem dost zklamanej.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek