Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nějak se ti popletly kapely, kámo, Hate Chamber je od švédského Demiurgu...
Demiurg - poslední album The Hate Chamber (2008) je peckový!!! Nejlepší death metal v ČR!!!!
Mě to prostě nějak nejde dohromady- všechny ty různé polohy zpěvu, ale jasně.Můžeme to vyzkoušet. Já osobně třeba hrubý zpěv nemám vůbec v oblibě, líbí se mi takový ten přiškrcený, ječivý, jestli mi rozumíš.(Sadus, Pestilence apod).A myslím, že zas tak odlišnou hudbu nehrajeme- tím nechci srovnávat
Zdravím, nejdříve díky za reakci. Co se zpěvem? Proč by nemohl být čistý? Proč by nemohl být brutální? Proč by nemohly být využity sbory? Domnívám se, že každá změna vokálu u DEMIURG by byla zcela jednoznačně ku prospěchu věci. Vzhledem k tomu, že se cítíte být hlavně death metalovou kapelu /alespoň tak soudím podle hlášky na vašem webu “podporujte underground, death metal stojí za to“/, by vokalista DEMIURG měl zpívat podle deathových propozic (což se ovšem neděje). Já vás však za čistě death metalovou kapelu nepovažuji, dle mého názoru máte taktéž hodně blízko k heavy metalu. Proč to tedy nezkombinovat i na poli vokálním? Tedy zkusit o poznání hlubší growl na straně jedné a naopak čistý vokál na straně druhé? Všechno bude lepší než současný styl zpěvu, který, věř mi, do hudby DEMIURG vůbec nezapadá.
Hmm
Nejdříve dík za zveřejnění recenze.A ted nám poraď, co s tím zpěvem? Má být čistý? Ne. Má být brutální? Ne.Mají být sborové zpěvy? Opět ne.Nemá být vůbec? Taky ne.U jiných kapel je stejný od začátku do konce a nikomu to nevadí(zrovna poslouchám Sepulturu- Beneath...).U nás je to na škodu,tak nevím, co s tím...
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Vložit diskusní příspěvek