THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nějak se ti popletly kapely, kámo, Hate Chamber je od švédského Demiurgu...
Demiurg - poslední album The Hate Chamber (2008) je peckový!!! Nejlepší death metal v ČR!!!!
Mě to prostě nějak nejde dohromady- všechny ty různé polohy zpěvu, ale jasně.Můžeme to vyzkoušet. Já osobně třeba hrubý zpěv nemám vůbec v oblibě, líbí se mi takový ten přiškrcený, ječivý, jestli mi rozumíš.(Sadus, Pestilence apod).A myslím, že zas tak odlišnou hudbu nehrajeme- tím nechci srovnávat
Zdravím, nejdříve díky za reakci. Co se zpěvem? Proč by nemohl být čistý? Proč by nemohl být brutální? Proč by nemohly být využity sbory? Domnívám se, že každá změna vokálu u DEMIURG by byla zcela jednoznačně ku prospěchu věci. Vzhledem k tomu, že se cítíte být hlavně death metalovou kapelu /alespoň tak soudím podle hlášky na vašem webu “podporujte underground, death metal stojí za to“/, by vokalista DEMIURG měl zpívat podle deathových propozic (což se ovšem neděje). Já vás však za čistě death metalovou kapelu nepovažuji, dle mého názoru máte taktéž hodně blízko k heavy metalu. Proč to tedy nezkombinovat i na poli vokálním? Tedy zkusit o poznání hlubší growl na straně jedné a naopak čistý vokál na straně druhé? Všechno bude lepší než současný styl zpěvu, který, věř mi, do hudby DEMIURG vůbec nezapadá.
Hmm
Nejdříve dík za zveřejnění recenze.A ted nám poraď, co s tím zpěvem? Má být čistý? Ne. Má být brutální? Ne.Mají být sborové zpěvy? Opět ne.Nemá být vůbec? Taky ne.U jiných kapel je stejný od začátku do konce a nikomu to nevadí(zrovna poslouchám Sepulturu- Beneath...).U nás je to na škodu,tak nevím, co s tím...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek