OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
a malem bych zapomnel - s tou knizkou byly hrozne problemy.. prvni koupeny exemplar obsahoval nepotistene strany (coz v kontextu pribehu mohlo vypadat temer jako zamer :) a kdyz mi ji vymenili, tak tam byly pro zmenu zprehazene stranky a to uz jsem radsi nevymenoval, buhvi co bych dostal do tretice :))
doted mam pochyby jestli to byla jen nahoda :)
někdy minulý týden jsem se tím během dvou dnů doslova zahltil a pak si vzpomněl na zdejší recenzi.. jedna z nejlepších českých věcí, co jsem kdy četl, a musím Ajvazovi kromě vyzrálosti a sečtělosti přiznat navíc ještě ohromnou empatii a sympatickou náklonost k nestandardnímu myšlení nebo (z pohledu "normálního člověka") k jedincům odtrženým od reality..
a propos: pasáže pojednávající o skladateli Čjovi (rozhovor s majitelem Tam-Tamu etc) a jeho vztahu k hudbě mi přímo "kradl" z duše :) geniální manifest, jakého nejsou schopni ani skuteční skladatelé obdobného zaměření. magnetizující četba a v mém případě i ohromně "blízká", intimní,... navíc hádám, že to "své" si tam najde téměř každý..
jo sedmikostelí má konec dost rozpačitej.. ale třeba stín katedrály je parádní od začátku až do konce.. teším se až se konečně dostanu k santiniho jazyku..
Tohle jsem ještě nečet, ale Sedmikostelí ano...přišlo mi to docela v pohodě, až na slabší konec (jako by autor namlsal čtenáře slibným začátkem, a konec už tak nějak odflákl)
No, zrovna Ajvaze bych mezi mladé nepočítal, je mu 56 let :o))) ale třeba právě zmíněný Urban a z těch mladších snad ještě poslední Pížl patří k těm skvělým imaginátorům. Poměrně kvalitní fantasta "staroch" (byť trochu jiného ražení) je Jaroslav Velinský.
jen ještě otázka na autora....tedy na autora recenze samozřejmě....je tady ještě někdo podobně dobrý jako Ajvaz? myslím ty neprovařené, samozřejmě. mám dojem, že tihle (relativně) mladí autoři mají méně pozornosti než zasluhují....a je zajímavé, že tahle recenze, která je namířena na Ajvaze....docela dobře vystihuje některé moje dojmy z Urbanova Sedmikostelí.....
opravdu výborná recenze. říkal jsem si, že bych si to mohl přečíst, teď je mi jasné, že je to NUTNOST.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek