OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
GC Live
v zivom prevedeni na DVD 'A Night under the Dam' je to absolutne skvele...10/10
Vydávanie albumov ako na bežiacom páse sa nevypláca.
keby som sa pri "The Acoustic Verses", pozeral len na hudbu, tak tomu nedam viac nez 6/10. Ale tento album dokaze na mna posobit dosti emotivne a to je vysostne subjektivna zalezitost...mozno som to mal zdoraznit v recenzii viac.
Thorn: Právě že posluchám i jiné věci než metal a proto dokážu ocenit i to co metal není.
kapelu bych v zadnem pripade neodepisoval. toto dilko mi ale pripadne cilene spichnute na podporu rozjezdu toho jejich noveho labelu sublife productions. rozhodne se mi libi vic ty bonusy prikladane k DVD - akusticke predelavky jejich skladeb sice nebyly nejak uzasne, ale byly tam navic dve celkem povedne coververze.
Celé je to moc silené. Ďalšia ukážka toho ako emócie môžu nudiť. V súčasnosti a asi už aj do budúcna kapelka ktorá už nemá čo povedať. A to sa po Light of Day zdalo že tu je ďalší objav z Nórska. Príšerná nuda!!!
...a ak si myslis, ze "The Acoustic Verses" je vynimocny album a Nordhus "famozny" spevak, tak ti odporucam obcas pocuvat aj nieco ine, ako metal -- podobnych spevakov mas 12 do tuctu (cim nechcem povedat, ze Kjetil je zly)
hm, tak ak povazujes 7.5/10 a jasne pozitivnu recenziu za "slapnuti vedle", tak ti odporucam popremyslat, ci si na spravnom serveri
Zatím nemám zcela naposlucháno, jedno je ale jisté: Kjetil Nordhus je naprosto fámozní zpěvák. A album se mi začíná líbit čím dál tím víc, takže to vypadá na další zdejší recenzentské šlápnutí vedle.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek