Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Načo ti tu bude recenzia Phobia?? Veď je to spolu s novými SFU najväčší prepadák tohto roku. Album, z ktorého sa môžme baviť max o 3-4 songoch sa ani inak nazvať nedá. Celú novinku zachraňujú Devils Rejekct a Written in Blood. U mňa je to s odretými ušami 5/10
Tady? Tady se buď přestalo uvažovat, nebo je to vše jen v rovině uvažování ;o)
Phobia
Neuvažuje se o recenzi "Phobia"?
Dobra atmosfericka vec v ktorej dost dobre vynikne Barnesov vokal. Fakt je to lepsie ako SFU a to o dost.
Příjemné překvapení.
Myslím, že kdo má rád SFU, a zároveň snese kapku severské melodie, nemůže u tohoto alba nevýskat radostí. Juchééééj!!!
Je to slušný nátěr, který je hodně podobný SFU, hlavně díky Barnesovi, jenž se fakt vytáhl a rozhodně lepší než poslední OBITUARY. Na začátku alba je hodně cítit i severská deathová škola ala Dan Swanö. Swarm je i kvalitnější než poslední DEBAUCHERY, což je totální kopírka SFU.
Uf! Tak to ten Headbanger zajtra bude vyzerať.:) Podľa mňa je to viac ako kopírka SFU a Obituary. No, moc ma to neberie.
tak vis co? tahni na abyss! a uz se nevracej!
Tobě??? NE!!!
NE!
MoRt8: kdyz si to sezenu a reknu ti, jake to je, budes mi verit?:-)
Ví někdo jestli je to aspoň trochu dobrý? Ne že bych nečetl recenti páně Rudiho, ale v názorech na poslední výplody Obituary a SFU se diametrálně rozcházíme.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek