OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
DYSRHYTHMIA - Pretest - zpět na článek
-
I don't know
15.12.2006 09:25Behodl The Arctopus teraz vydali novy album, je to prakticky re-release ich predoslych veci a je to riadna pakaren:) ked si niekto mysli, ze je v dusevnej pohode a vyrovnany, odporucam mu to ako terapiu:)
RIP
2.4.2006 10:25Na Behold... The Arctopus se právě chystám a orpavdu se hodně těším! Skvělé sousto.
BuKy
2.4.2006 10:20Jojo, skvělý záležitosti...
Behold... The Arctopus teď vydávají splitko s Orthrelm, což je snad největší kytarová spazz perverze, jakou znám... pokud se považujete za dostatečně psychicky vyšinuté, abyste poslech téhle věci zvládli, doporučuju. Poslední album je masterpiece, stejně jako třeba split s Touchdown, kteří by Dysrhythmii mohli taky připomínat, jak nástrojovým složením, tak vyzněním.
I don't know
1.4.2006 23:01Este by som odporucil aj skupiny Behold..The Arctopus a Collapsar
BuKy
1.4.2006 20:28R.I.P - teprve teď jsem si přečet ten tvuj koment dole - ohledně tý Helly. S tím bych souhlasil.
V souvislosti s Dysrhythmií mě napadaj asi jen Sabot. Není toještě takový to bláznivý freeindie, pořád rock, výrazná basa, instrumentálka, poletující rytmická schémata... atd. atd. atd.
Jinak na Relapse už nejsou Dysrhythmia uplně ve svým ranku sami. Za měsíc vydávaj i Don Caballero, totální kult, doporučuju. A to je zrovna příklad takovýho bláznivýho math/indie, snad až minimalistický motivy do sebe se postupně proplétající v různých rytmických posloupnostech, jako když vedle sebe zvoní tři zvony a každej jinak velkej...
Kde bychom dneska bez nich byli? :o)
BuKy
1.4.2006 20:22No nevim, jestli je Hella šťastý přirovnání, ale je fakt, že Dysrhythmia jsou dost unikátní. Na novou desku se šíleně těšim, jeden z nových songů, respektive jeho demo, je možno slyšet na myspace. Colin z Behold... The Arcropus je zrovna ten týpek, co obsluhuje tu šílenou 12strunnou tapovací "harfu", tak by mě docela zajímalo, jestli se to nějak projeví i na nový desce.
Pretest je ůžasná deska. A řek bych, že její zvuk je naprosto parádní...
damien silverwing
31.3.2006 19:08Při pohledu na příjmení kytaristy si nemohu nevybavit legendární kreslený seriál o rodině Smolíkových :)
I don't know
31.3.2006 15:58Je to vyborny album, ale trochu viac sa mi paci predosli No Interference. Inak, su to velmi fajn chlapici. :)
RIP
31.3.2006 08:53No rozhodně je tam několikanásobně míň motivů :)
Astennu
31.3.2006 08:47o to vic jsem zvedav :-) ocekavam, ze to bude trochu stravitelnejsi... ?
RIP
31.3.2006 08:42Astennu:S HELLOU je společným jmenovatelem leda poněkud syrovější zvuk a absence vokálu.
Astennu
31.3.2006 08:40na toto jsem zvedav, Hellu mam moc rad
MŮRA - Needle Cathedral
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
SILO - Druhá řada
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
CYANIDE GRENADE - Cannibal Era
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
MANY EYES - The Light Age
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
American Primeval
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
FU MANCHU - The Return Of Tomorrow
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek