Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hej redakce!!! Co takhle recenzičku na novýho Rob Zombie: "Venomous Rat Regeneration Vendor" ??? Zní to velmi dobře, na zahraničních servrech to hodnotí cca 80 - 90%
Už nějakou dobu jsem Roba neposlouchal; a to jsem ho míval velmi rád. Tak jsem si ze zvědavosti obstaral novou desku, poslechl a uložil k ledu - nechytla mě vůbec. Po nějakém tom týdnu jsem to zkusil znovu: jednou, pak po druhé a ono to není zas tak zlé, NAOPAK!! Podle mně jde o album příjemně promakané do posledního detailu; takové nějak rockovější (nebo co), učesanější než dřív. Nejlepší písně jsou: "American Witch", "17 Year Locust", "The Scorpion Sleeps", "Let It All Bleed Out", "Death Of It All" a totální pecka "Ride".
Jasně, plánuju.
jo jo, díky moc za vyčerpávající info :-)
Hele a když už jsem nakousl toho MARILYNA MANSONA, neplánuje někdo z redakce napsat nějakou recku? přece jen, v červnu tu má koncert, studiová novinka za dveřmi...
To co jsem zmínil je fakt nejlepší. Astro-Creep od WHITE ZOMBIE je ve všech směrech (zvuk, produkce, tvrdost, modernizační posun, nápady, ale i hity) jejich nej. První dvě desky proti tomuhle tak nějak splývaj, plynou bez vrcholků. Co se týče sólovek, tak tady mám pocit, že se na první vydal ze všeho a pak už mu toho moc nezbylo. "The Sinister Urge" je nic moc. Ale zkus vynikající Best Ofku "Past, Present And Future" z roku 2003...koupil jsem to i s bonus DVD asi za 600,- . Všechny hitovky (1990-2002), všechny klipy a mnoho zajímavých rarit - třeba disco duet s Lionelem Ritchiem.:))
Dík moc, já sice někde četl, že u WHITE ZOMBIE jsou nejlepší ty první, ale dám na Tebe, na většině věcí se s tebou shodnu. A co ta "Sinister Urge" z roku 2001 od Roba sólo, ta není dobrá? Mě se totiž hrozně líbí ten vál o kterém jsem psal, je hitový a úderný zároveň, ve stylu Marilyna Mansona a ten vál je právě z tohoto alba, tak jestli je jich tam takových víc
WHITE ZOMBIE jednoznačně poslední řadovku "Astro:Creep 2000" z roku 1995 a u ZOMBIEHO sólovek tu první "Hellbilly Deluxe" 1998.
Co je od něj nejlepší?
Před chvilou jsem po letech našel soundtrack k Mission Imposible II, tak poslouchám jo Metallica, Limp Bizkit, Godsmack... a ROB ZOMBIE se skladbou "Scum Of The Earth" a docela mě to chytlo (industrial metal já rád). Tak se chci zeptat, které z jeho alb je podle vás nejlepší, co bych si měl sehnat a totéž i u jeho bývalé grupy WHITE ZOMBIE
napodobne
no po tom, co som pocul niektore flakoty v h_fm, to radsej ani nechcem pocut :)
se úplně bojim si to album poslechnout teď:-)))
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek