Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hej redakce!!! Co takhle recenzičku na novýho Rob Zombie: "Venomous Rat Regeneration Vendor" ??? Zní to velmi dobře, na zahraničních servrech to hodnotí cca 80 - 90%
Už nějakou dobu jsem Roba neposlouchal; a to jsem ho míval velmi rád. Tak jsem si ze zvědavosti obstaral novou desku, poslechl a uložil k ledu - nechytla mě vůbec. Po nějakém tom týdnu jsem to zkusil znovu: jednou, pak po druhé a ono to není zas tak zlé, NAOPAK!! Podle mně jde o album příjemně promakané do posledního detailu; takové nějak rockovější (nebo co), učesanější než dřív. Nejlepší písně jsou: "American Witch", "17 Year Locust", "The Scorpion Sleeps", "Let It All Bleed Out", "Death Of It All" a totální pecka "Ride".
Jasně, plánuju.
jo jo, díky moc za vyčerpávající info :-)
Hele a když už jsem nakousl toho MARILYNA MANSONA, neplánuje někdo z redakce napsat nějakou recku? přece jen, v červnu tu má koncert, studiová novinka za dveřmi...
To co jsem zmínil je fakt nejlepší. Astro-Creep od WHITE ZOMBIE je ve všech směrech (zvuk, produkce, tvrdost, modernizační posun, nápady, ale i hity) jejich nej. První dvě desky proti tomuhle tak nějak splývaj, plynou bez vrcholků. Co se týče sólovek, tak tady mám pocit, že se na první vydal ze všeho a pak už mu toho moc nezbylo. "The Sinister Urge" je nic moc. Ale zkus vynikající Best Ofku "Past, Present And Future" z roku 2003...koupil jsem to i s bonus DVD asi za 600,- . Všechny hitovky (1990-2002), všechny klipy a mnoho zajímavých rarit - třeba disco duet s Lionelem Ritchiem.:))
Dík moc, já sice někde četl, že u WHITE ZOMBIE jsou nejlepší ty první, ale dám na Tebe, na většině věcí se s tebou shodnu. A co ta "Sinister Urge" z roku 2001 od Roba sólo, ta není dobrá? Mě se totiž hrozně líbí ten vál o kterém jsem psal, je hitový a úderný zároveň, ve stylu Marilyna Mansona a ten vál je právě z tohoto alba, tak jestli je jich tam takových víc
WHITE ZOMBIE jednoznačně poslední řadovku "Astro:Creep 2000" z roku 1995 a u ZOMBIEHO sólovek tu první "Hellbilly Deluxe" 1998.
Co je od něj nejlepší?
Před chvilou jsem po letech našel soundtrack k Mission Imposible II, tak poslouchám jo Metallica, Limp Bizkit, Godsmack... a ROB ZOMBIE se skladbou "Scum Of The Earth" a docela mě to chytlo (industrial metal já rád). Tak se chci zeptat, které z jeho alb je podle vás nejlepší, co bych si měl sehnat a totéž i u jeho bývalé grupy WHITE ZOMBIE
napodobne
no po tom, co som pocul niektore flakoty v h_fm, to radsej ani nechcem pocut :)
se úplně bojim si to album poslechnout teď:-)))
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
Vložit diskusní příspěvek