OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hejnovarn: Tak v roce 1992,rok vydání dema LEPROCIDE,byl vkus firmy NBR velmi dobrý... o tom také svědčí tituly jako jsou např. : Cross The Styx,False,Imperial Doom,Pieces,Penetralia,The Karelian Isthmus...a mnoho dalších !!!
Neviem, či kazeta Leprocide, čo mám je remastrovaná abo nie (kupoval som ju vtedy priamo od nich cez F.C.), ale pravdou je aj Pekárkom spomínaná 500ks edícia, že by sa istotne rozobrala a asi by ešte zostalo aj niekoľko nespokojných jedincov, na ktorých by nevyšlo...
Tak to máš doma fakt pecku. Já jsem tu kazetu, stejně jako kazetu s demem Jílemnického okultisty a The Mass, zašantročil. Ach jo!! Snad alespoň Doomentia na vinylu. Třeba Amon a Avenger udělali lahůdkově. CD bych však také ocenil. Podle mě po ltd. 500 ks by se zaprášilo. 1000 ks by se mohlo prodat časem.
Tomu bych i věřil. Pánové z Nuclear Blast na tom s dobrým vkusem nikdy nebyli něják zvlášť valně.
Údajně tenkrát pánové z NUCLEAR BLASTu měli velký zájem o vydání CD LEPROCIDE.Mám dokonce doma remastrovaný demo připravený jako podklad pro CD !!!
2 Lord VILE: jasnačka, o demáčoch Morrioru viem, demáče Denet a Železnej Neděle už aj mám doma, ale o Torture som nevedel (som dlho nepísal s Luborom)... Hmmm, Tebou spomenuté nahrávky by tiež potešili, už by sa niekto mohol aj v tomto smere nejak rozhýbať (Lubor to nejak sám všetko nestíha, aj keď má veľké plány, len tie potrebujú aj nejaký čas a financie)...
to majto:To demo od MORIORRu a debut TORTURA snad už vyšlo na UNDERGROUN REC. - asi víš,že?To já bych zase uvítal nějakou pěknou CD reedici od LEPROCIDE nebo už tolikrát slibované demáče od MASTER'S HAMMER.
Viem, že som s mojím predošlým príspevkom prišiel s "krížikom po funuse", ale nejak mi je to jedno... ;-))
Ja napr. mám pôvodné demoverzie aj Cholery aj Řev alkoholika, rovnako ako Svatyně odpornosti od Tortury či Oslavy zla od Denet alebo lí krev odf Darku...
Uznávam, že z rôznych hladísk, pre dnešného poslucháča nemajú extra význam, ale ja si ich z času na čas rád a s chuťou vypočujem (a samozrejme, postupne ako vychádzajú na cd aj opätovne zháňam)...
THEEERMONUKLEÁÁÁÁÁRŇÝÝÝÝÝ YYAAAATKAAAAA, YÉÉÉÉÉÉÉÉ
Jardo si nejhusčí!!!!!!!!!!
Tiež poznám akurát tak tri spomínané skladby a viac asi ani netreba. Kapela do dejín vstúpi skôr vďaka názvom demáčov, Řev alkoholika ešte dajme tomu, ale Čas na funeral, to teda nemám šancu udržať vážny ksicht.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek