Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hejnovarn: Tak v roce 1992,rok vydání dema LEPROCIDE,byl vkus firmy NBR velmi dobrý... o tom také svědčí tituly jako jsou např. : Cross The Styx,False,Imperial Doom,Pieces,Penetralia,The Karelian Isthmus...a mnoho dalších !!!
Neviem, či kazeta Leprocide, čo mám je remastrovaná abo nie (kupoval som ju vtedy priamo od nich cez F.C.), ale pravdou je aj Pekárkom spomínaná 500ks edícia, že by sa istotne rozobrala a asi by ešte zostalo aj niekoľko nespokojných jedincov, na ktorých by nevyšlo...
Tak to máš doma fakt pecku. Já jsem tu kazetu, stejně jako kazetu s demem Jílemnického okultisty a The Mass, zašantročil. Ach jo!! Snad alespoň Doomentia na vinylu. Třeba Amon a Avenger udělali lahůdkově. CD bych však také ocenil. Podle mě po ltd. 500 ks by se zaprášilo. 1000 ks by se mohlo prodat časem.
Tomu bych i věřil. Pánové z Nuclear Blast na tom s dobrým vkusem nikdy nebyli něják zvlášť valně.
Údajně tenkrát pánové z NUCLEAR BLASTu měli velký zájem o vydání CD LEPROCIDE.Mám dokonce doma remastrovaný demo připravený jako podklad pro CD !!!
2 Lord VILE: jasnačka, o demáčoch Morrioru viem, demáče Denet a Železnej Neděle už aj mám doma, ale o Torture som nevedel (som dlho nepísal s Luborom)... Hmmm, Tebou spomenuté nahrávky by tiež potešili, už by sa niekto mohol aj v tomto smere nejak rozhýbať (Lubor to nejak sám všetko nestíha, aj keď má veľké plány, len tie potrebujú aj nejaký čas a financie)...
to majto:To demo od MORIORRu a debut TORTURA snad už vyšlo na UNDERGROUN REC. - asi víš,že?To já bych zase uvítal nějakou pěknou CD reedici od LEPROCIDE nebo už tolikrát slibované demáče od MASTER'S HAMMER.
Viem, že som s mojím predošlým príspevkom prišiel s "krížikom po funuse", ale nejak mi je to jedno... ;-))
Ja napr. mám pôvodné demoverzie aj Cholery aj Řev alkoholika, rovnako ako Svatyně odpornosti od Tortury či Oslavy zla od Denet alebo lí krev odf Darku...
Uznávam, že z rôznych hladísk, pre dnešného poslucháča nemajú extra význam, ale ja si ich z času na čas rád a s chuťou vypočujem (a samozrejme, postupne ako vychádzajú na cd aj opätovne zháňam)...
THEEERMONUKLEÁÁÁÁÁRŇÝÝÝÝÝ YYAAAATKAAAAA, YÉÉÉÉÉÉÉÉ
Jardo si nejhusčí!!!!!!!!!!
Tiež poznám akurát tak tri spomínané skladby a viac asi ani netreba. Kapela do dejín vstúpi skôr vďaka názvom demáčov, Řev alkoholika ešte dajme tomu, ale Čas na funeral, to teda nemám šancu udržať vážny ksicht.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Vložit diskusní příspěvek