PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Morbo:No poslouchat tu zivak Vica Wootena a divil by si se kolik veci je na ty desce sloka, refren. Omsely postupy, asi tezko vzhledem ke schopnostem, ktery jsou ty lidi instrumentalne zvladnout.
Jinak Pain a dobra hudba, kompozice napad...no radsi nic. Obcas mam pocit, ze snad podstatna cast metalistu vyrostla na vychodonemecky diskotece.
Kazdy trochu normalni hudebni fanda snad vi, co tim chtel basnik (Darkmoor) rici.
"Složit skadbu sloka-refrén-sloka je mnohem obtížnější než skladbu ze spousty různých rifů." ... Je otázka, jak se na to nahlíží. Z obecnýho hlediska neni ani jedna varianta obtížnější - nejtěžší je složit prostě DOBROU píseň. Pokud ale berem v úvahu, co všechno už tu bylo, tak napsat píseň držící se striktně vyjetých konzervativních kolejí tak, aby byla NOVÁ, zajímavá a nešlo o odrhovačku, u který člověk usne, je skutečně obtížné. Na druhou stranu je otázka, jestli má smysl držet se zuby nehty standardních postupů až na krev. Jestli neni lepší jít rovnou jinudy...
posledni Pain je nehorazna odrhovacka a vykradacka - puvodni notu, akord aby clovek pohledal
I tehdy šli hlavou proti zdi a v naší zemičce, kde zahrát víc jak základní sled akordů a poskládat píseň jinak než „sloka, refrén, sloka, refrén, sólo, refrén“ se považuje málem za zločin //// Metalopolis se opět vytáhl...Souhlasím s příspěvkem pod tímto a dodávám : Poslechni si třeba Pain.
Ač mi po tomto úvodu přeběhl mráz po zádech a pravé oko mírně zaškubalo, musím jinak s recenzí ve většině věcí souhlasit.
K úvodu..
Složit skadbu sloka-refrén-sloka je mnohem obtížnější než skladbu ze spousty různých rifů. Ke kapele: Scenery jsou opravdu výborní...
Tuto nahravku si musim co najrychlejsie zohnat. Uz predosly album mal velmi slusnu uroven a vzhliadnutie koncertu ma presvedcilo o to, ze Scenery su kapelou, ktora si skutonce zasluzi maximalnu pozornost.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Sofistikovaně maluje, točí vtipné filmy, v MORTAL CABINET zanechal výraznou stopu, ze Slavíka ho vyhodili, páč jeho světem je hardcore rap. A je z Rumburku, což leccos vysvětluje! Když šel pro talent, Marty si nabral hrstě. Zase ho ukázal, zpíčenec jeden.
Vložit diskusní příspěvek