OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
TIAMAT - Nenarodil som sa s technikou Ronaldinha (rozhovor s Johanom Edlundom) - zpět na článek
-
Thorn
23.8.2006 18:54Vzhladom na to, ze sme my boli volanymi a pan Edlund volajucim, nas to nestalo ani korunu. Uprimne dakujem za zaujem o nase financne zalezitosti.
Bubák
23.8.2006 18:15hrommetrefildopalice
Vazeny pane Thorne... muzu se Vas zeptat zda-li jste tenhle rozhovor zacvakal z vlastni kapsy, nebo se Vam na telefonni ucet sesbirala cela redakce? Snad Vas tihle -- smrtelne vazne se tvarici -- "hudebni kritici" nenechali na holickach, hh.
Archangel
8.8.2006 16:00fajn, fajn. len skoda, ze rozhovorov nemoze byt viac...
Kevorkian
8.8.2006 15:44ozzy/rolo: už dlhšie sa pýtam kto ešte číta Spark...aj hľa...
rozhovor gút! finger up.ozzy
6.8.2006 12:04A tak mne sa zas viac páči ten sparkovský, ale nechcel som to vyťahovať. :O) No, proti gustu...
rolo
6.8.2006 12:03Súhlas, dobrý rozhovor lepší ako v Sparku
ozzy
6.8.2006 11:45Celkom zaujímavý človek je ten Johan. :O)
metalwarrior
4.8.2006 22:47Zajimave, jentak dal kluci, konecne pribyvaji rozhovory, kde se neresi jen dalsi deska a shrnuti tvorby...
black
4.8.2006 18:33jj. Dobrý rozhovor...
rolo - [4.8.2006 14:31] - rozhodně přečti... ;-)
rolo
4.8.2006 14:31Aj toto si niekedy prečítam
vike
4.8.2006 14:20dobre otazky
dreckus
4.8.2006 14:16„Prey“ vzniklo bez ambícií kohokoľvek potešiť, je to introvertná nahrávka. Niečo ako „Deeper Kind Of Slumber“; sedel som vo vlastnom štúdiu a robil to, čo som cítil, bez toho, aby som vedel o existencii ľudí mimo jeho stien.
kristepane :))
(opravdu bych nechtel nahlednout do dusevniho sveta pana edlunda plneho ruzovych kralicku a pobihajicich fotbalistu :)
MŮRA - Needle Cathedral
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
SILO - Druhá řada
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
CYANIDE GRENADE - Cannibal Era
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
MANY EYES - The Light Age
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
American Primeval
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
FU MANCHU - The Return Of Tomorrow
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek