Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vzhladom na to, ze sme my boli volanymi a pan Edlund volajucim, nas to nestalo ani korunu. Uprimne dakujem za zaujem o nase financne zalezitosti.
hrommetrefildopalice
Vazeny pane Thorne... muzu se Vas zeptat zda-li jste tenhle rozhovor zacvakal z vlastni kapsy, nebo se Vam na telefonni ucet sesbirala cela redakce? Snad Vas tihle -- smrtelne vazne se tvarici -- "hudebni kritici" nenechali na holickach, hh.
fajn, fajn. len skoda, ze rozhovorov nemoze byt viac...
ozzy/rolo: už dlhšie sa pýtam kto ešte číta Spark...aj hľa...
rozhovor gút! finger up.
A tak mne sa zas viac páči ten sparkovský, ale nechcel som to vyťahovať. :O) No, proti gustu...
Súhlas, dobrý rozhovor lepší ako v Sparku
Celkom zaujímavý človek je ten Johan. :O)
Zajimave, jentak dal kluci, konecne pribyvaji rozhovory, kde se neresi jen dalsi deska a shrnuti tvorby...
jj. Dobrý rozhovor...
rolo - [4.8.2006 14:31] - rozhodně přečti... ;-)
Aj toto si niekedy prečítam
dobre otazky
„Prey“ vzniklo bez ambícií kohokoľvek potešiť, je to introvertná nahrávka. Niečo ako „Deeper Kind Of Slumber“; sedel som vo vlastnom štúdiu a robil to, čo som cítil, bez toho, aby som vedel o existencii ľudí mimo jeho stien.
kristepane :))
(opravdu bych nechtel nahlednout do dusevniho sveta pana edlunda plneho ruzovych kralicku a pobihajicich fotbalistu :)
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek