Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
sorry za tu minirecenzi
rozhodne....
se jedna o vinikajici dilko, deathmetalovy vokal jen prospiva celkove atmosfere desky, a zaroven se kapela vymika podobnosi s dokola omyvanymi CoB, starsi desky by se daly prirovnavat, black waltz je jak nova krev v zilach ,mohutnejsi zvuk,chytlave refremy a melodie (the groan of wind je hodne silna skladba ktera mne dostava ..maximalne :) . a samozrejme precinzni instrumentalni cast, po vsech smerech povedena deska
Ja si myslim, ze s CoB maju spolocne len krizenie klaves a gitary, inak na to idu obidve skupiny inym sposobom, Kalmah viac do thrashu a CoB najskor cerpala z klasiky potom z heaviku... :P
Odporúčam písateľovi horeuvedenej recenzie, aby zbehol k lekárovi so svojimi uškami. lebo ja tam vidím nejaký problém.
Kalmah:-)
super věc:-)
Throndar - [22.8.2006 21:50]
Neser! :-)))
rekl black a pustil si hammerfall ;)
Cockless Elegy - [22.8.2006 20:38]
Sežeň! Je to fakt dost dobrá muzika...
Já o této kapele nikdy neslyšel..seženu a posoudím a snad to bude o dost lepší a inovativnější než trapní norther
Tak když jsem četl v recenzi na Swampsong ono poměrně odsouzení Kalmah jako kopie Childern Of Bodom, tak jsem na jednu stranu souhlasil, že na tom něco je...ale na druhou stranu se mi nezdálo ono vykázání Kalmah do "2. ligy". Popravdě...zní mi mnohem líp než COB. No a The Black Waltz, to je bomba! Myslím, že tímhle albem už snad definitivně přesvědčí, že nejsou jen 2. ligou...
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Vložit diskusní příspěvek