OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
No ja veľmi nadšený nie som :) Je to iba pekne zrekapitulovaný Epic, ktorý tiež niektorými momentmi vytáčal :)
je pravda, ze to neni nic objevneho, ale moc prijemnou atmosku to urcite hodi..asi bych pod 7 nesel.
som pozeral na nete a hodnotenie sa pohybuje tak od podpriemerneho albumu po dost dobre album (3-8/10). dost velke rozdiely ...
m_h: me se to hodne libi, hodne jsem se tesil a zatim zklaman uricte nejsem po 2 poslesich.
bude recka na universal v dohladnej dobe? a bude viac ako 5/10? :-D
6/10? To si děláte srandu, ne? Moje oblíbený album.
Já jsem "Damnation" slyšel snad 20x, či co já vím, a nejméně 20x ještě uslyším. Dokonalost sama!!!
Hail Opeth!
ach jaj
Ja to album nikdy uplne nememiloval, zato si ho obcas pustim, protoze ma nenapodobitelnou atmosku a to v zaplave vsech moznych veci neco znamena...
Bohuzial s odstupom casu takisto musim suhlasit s Noisym, co sa Damnation tyka.
mě se Damnation hodně rychle oposlouchalo, takže si ho dneska už vůbec nepouštím :-(
souhlas s Dalasem
o Damnation tu uz raz debata bola, ani som netusil, ze sa s Dreckusom takto vzacne zhodneme :)
kazopadne dufam, ze sa tato moda prilis nerozsiri.. napadlo MI, ze po pokuse GREEN CARNATION sa ostatne kapely budto fakt posnazia, alebo sa na akusticky napad radsej uplne vykaslu :)
Náhodou Damnation je super, narozdíl od této příšerné nudy.
podle recenze mě ještě napadlo, že to bude asi tak "duchaplné" jako akustické album opeth...
shnoff: ?? ...když někdo kafrá ohledně mých domnělých názorů naprosté hovadiny, které se dají navíc velmi jednoduše vyvrátit, tak to se nechám "vyprovokovat" vždycky :))
Suhlasim s Shnoffem.
drecku, drecku, zase ses nechal vyprovokovat:-))
Mne sa Vintersorg páči, aj keď novinku som ešte nepočul.
pořád mi není jasné, odkud se některým zdejším ňoumům uhnízdil v hlavě názor, že je pro mě ulver (potažmo garm) nějaká totální srdcovka :))
i když se mi většina jeho věcí samozřejmě líbí...
jinak k tomu mildovu výkřiku se dá akorát dodat, že archaic course a quintessence s garmem nic společného nemají, jak lehce naznačila mora :p
a třeba http://www.metalopolis.net/art_discussion.asp?type=all&articleid=2709
a ještě bych rád mildu upozornil, že je kromě jiného úplně offtopic
(tolik z mé strany k milouškově odbočce, přenechávám prostor zasvěceným k diskusi nad zcela jistě mrdkózní novinkou borknagar :))
a co na to znalci z Liberce?
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek