Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
To Reaper - s tím podhodnocením jsem měl spíše na mysli Tvého kolegu. Já bych dal 6,5. Jen tak pro zajímavost. No a dávat 2 body, tak to je samozřejmě nesmysl. To ví snad každý, kdo má o metalu trošku přehled.
Adam: deska dostala 6/10 (cca prumer). Co se tyce swe thrash/death metalu tak si troufam tvrdit, ze jsem (nejen) letos naposlouchal velkou vetsinu vydanych alb. Tahle deska rozhodne propadakem neni, je to standardne odvedena prace, tezka rutina - nic vice ale ani nic mene.
Adam: Podla mna je to zas bodovo precenene, ale to je jedno: 100 ludi 100 chuti, kazdy si hodnoti ako chce, tak nepi*uj ;)
Heh, tak s tým, že toto je lepšie ako poslední The Haunted si dovolím nesúhlasiť. :o)
Na dnešní dobu má album až příliš plochý zvuk. Na druhou stranu je novinka mnohem zábavnější než stylotvroní kolegové The Haunted s plackou The Dead Eye. Bodově je to tradičně podhonocené.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek