OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
TO je jedno, ale i tak som až prekvapeny ako velmi sa naše nazory zhodujú, heh. Len by som ten System a World hodnotil vyššie určite.
Zdenos
No ako sa vraví, 100 ľudí 100 chutí. Navyše aj môj pohľad na jednotlivé albumy časom mierne korigujem.
DAGON: velmi pekné recenzie :) S mnohými suhlasim do bodky, žial pri System a hlavne Whe World Needs a Hero sa vôbec nezhodneme :) heh
to Dagon
kdyby se tak podařilo aspoň pár skladeb v duchu míru na prodej, byl bych nadšenej. Podle jedný skladby to zatím hodnotit nejde, ale hodně dlouho už jsou Megadeth nuda
Kompletný seriál recenzií na všetky dosky MEGADETH (vrátane Hidden Treasures) na Rumzine (www.rumzine.com)
Výborný album a největší nářez je to první! \m/
dnes vypocute 2 krat a tento album predbehol môjhodoteraz favorita oblubeny Countdown To Extinction. novy album v januar 2016??? podla mna zla volba, z komercneho hladiska zly termin, ale tak mustaine uz zarobil miliony bubakov prave za skvelu trojicu albumov 1990- 1992-1994 a uz mu na tom asi nezalezi. neviem, ale tento album asi prekonany nebude.
Este recku na Hidden Treasures by to chcelo.
Youthanasia je opravdu kvalitka. Onehdá jsem pobýval v Bristolu, kde jsem jednoho dne narazil na Mustainovu autobiografii ve slevě za mizivých pár liber (z původních 20). I vzpomněl jsem si na slova nejrůznějších muzikantů o Velké hubě Daveově a s pocitem, že půjde z poloviny o vyfabulovanou fikci, jal jsem se nezakoupit. Ve své době jsem na velkohubého zrzka narážel až podezřele často a moje averze vzrostla natolik, že jsem nebyl schopen pustit si cokoli od Megadeth půl roku, rok, možná déle. Proč to tady rozepisuju - po dlouhém megadědském půstu jsem si jen tak pustil Countdown, pak i recenzované album... averze vůči Daveovi o něco pookřála. Skvělé skladby a nejlepší sestava (Polandovy ani Broaderickovy sóla se na Martyho fakt nehrabou). Větší skladatelský podíl zbytku sestavy se tu dle mého názoru (a tady se s Davem rozcházíme) projevil velice pozitivně. Stačí si poslechnout, co Megadeth nahrávají dnes... nuda, průměr, šeď.
DarthArt - suhlas, mna tiez Youthanasia dostala, na strednej skole, tiez som to pocuval snad aj tie dva roky stale dokola :) aj dnes po tolkych rokoch si ju rad vypocujem.
Mě Youthanasia zlikvidovala totálně, asi dva roky jsem ji poslouchal denně. Neuvěřitelný zásek, kterých jsem měl za celý život jen pár - Draconian Times třeba. A vrchol celého orgasmu přišel ve chvíli, kdy jsem za tehdy zdrcujících asi pět stovek koupil 2 CD Y+Hidden Treasures, což je taky velmi dobrá věc.
První nákalad tenkrát vyšel v modré krabičce a působil ještě magičtěji. A nejpůsobivější vůbec byl v reklamní zadní straně Big Bangu!:-)
Pro mě taky absolutní klasika a jedna z nejlepších desek vůbec. A ten obal je naprosto neskutečnej!!! měl by viset v galerii!:-) Dodnes si vzpomínám jak mě odrovnal klip k Train Of Consiquences, kde se obal alba "rozhýbal" a z okýnka vlaku jsme pozorovali, jak matka ty své děti věší na prádelní šňůru:-) Kult kultu
Hm, u mě to bylo asi naopak. Úplně mě odrovnal obal. To asi každého, ale muzika mě po prvním poslechu trochu nudila. Po Rust a Countdown to bylo hodně jednoduché. Samozřejmě s každým dalším poslechem to přicházelo a dneska je to prostě nesmrtelná klasika.
Musím se přiznat, že když jsme poprvé slyšel Youthanasii, říkal jsem si nej. album který jsem kdy slyšel, byl jsem z toho fakt krutě unešenej. S postupem času toto nadšení mírně upadlo, už jej neřadím mezi úplně nejlepší, ale furt mezi stále velmi velmi dobré.......... .
tak jste měli pravdu - zvuk originálu je mnohem lepší než remastru!
nie je to zly album ale v Megadeth mi vzdy nieco chybalo... alebo skor vzdy nieco prekazalo.
Kam se Shitallica na Megadeth hrabe.
Zajímavý, co člověk to názor. Podle mě jediná deska, které remaster pomohl byla Cryptic. Starou jsem nemusel, ale v novým hávu ji miluju :) A taky souhlas s tím, že původní Youthanasie zní jako břitva, nebyl důvod znovu míchat. Vzpomínám si, že jsem si kdysi koupil zremasterovaný Abigail od Kinga Diamonda a zněla tak příšerně, že jsem ji šel vrátit a vynutil si výměnu za původní verzi :)
Vytek. Mě se zvuk RIP líbí na původní verzi. Je dobře čitelnej, takovej příjemnej. pravda je že to nezní jako nějakej masakr, ale furt lepší než Metallica na ....and justice....
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek