Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Stopáž je vskutku dlouhá, ale po předchozím slabším kousku zásadní zlepšení. Líbí se mi z jejich tvorby zatím nejvíc.
Já to zatim ještě neslyšel, každou chvíli mi to má dorazit. Amplifier sleduju už od jejich začátku a první dvě placky byly parádní, ale Insider byl pro mě hroznej propadák, takže teď sem zvědavej jestli po 4 letech vrátěj úder. A ano, údajná stopáž kolem dvou hodin zní trochu vražedně :-) Jo a ještě na svejch stránkách maj volně ke stažení Fractal EP!
Amplifier jsem doted nejak nepochopitelne prehlizel, takze Chobotnice je od nich prvni vec s kterou jsem mel tu cest - trochu prepalili stopaz, ale jinak vyborny, mozna nejlepsi vec co jsem letos zatim slysel. A - i kdyz je to klise - "s kazdym poslechem to roste". :)
Slyšel už někdo Chobotnici?
U hudby nikdy nemůžeš být objektivní, na každýho působí jinak.. To je na ní to krásné. Můžeš možná říct, že je promakaný, to i je.. ale emocionálně působí třeba na tebe.. mě přišlo téměř bez náboje. Já v hudbě vyhledávám hlavně emoce a pocity vyjádřené nástrojem.. Pro srovnání větší náboj má už i třeba Deadwing od PT (když už jsme v tom psychedelickém rocku). A zmiňuju ho taky proto, že to album nemám moc rád .. místy mě třeba vyloženě nasíralo.. ale emocionálně je o dost nabitější (zase jenom dle mýho uvážení a sluchu).
hell: ani moc ne, napis mi nejake porovnatelne album....
noisy: ja prave od insider skoro nic necekal, o to vic jsem prijemne prekvapen....
ns: možná jsem k téhle desce přísný i proto, že od Amplifier jsem hodně očekával, debut je podle mě výborný po všech stránkách, při srovnání s ním na mě Insider působí šedivě a nezáživně, právě emoce jako by se vytrácely. V každém případě se ale jedná o hudbu založenou na náladách a pocitovosti, takže to, že ji každý vnímá jinak není překvapivé.
emoce vidí každý jinak .. ja s ni souhlasim. dokonce i presne bodove. Nepřipadá ti, že je to album strašný stereotyp?
nesouhlasim s reckou - insider mi prijde po vsech strankach promakane, vyvazene a vysoce kvalitni dilo s velkou davkou emoci....hodne se me to libi...
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Vložit diskusní příspěvek