OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
hmm, týpek... s bezva aparátem a ještě je f poho!
Tady si můžete přečíst informačně velmi hodnotný rozhovor s Lee Navarrem, kytaristou HAZYDECAY:
http://www.allmetal.cz/rozhovory/clanek.php?id=43&od=0
dozvíte se tam opravdu hodně (i o sobotním Unplugged koncertu) a jde z toho poznat, že Lee (i ostatní) je opravdu pohodovej týpek, jak jsem měl ostatně už možnost poznat po koncertě u nás v Brně
No já jsem to viděl na živo a v celku se to dá vydržet, ale při tý Lady Karneval jsem musel odejít, je to průser. Takže kolik to je?:)
Yoyo, mel jsem tez moznost videt HD live a je to fakt libovice.
4:2, na živo fakt bomba
3:2
Cover od Gotta - super věc. Takže už je to 3 ku 1:-)
Ten cover se mi nelíbil ani jako vtip. Bohužel.
|Nesouhlas
U této recenze jsem se musel upřímně zasmát. Hazydecay sleduju od jejich začátků a na každém počinu je vidět posun oproti předchozímu. Na novince vidím hlavní posun v kytarových nápadech a linkách, které byly na "Jewelz" poměrně jednoduché a málo nápadité. Na novince v tomto směru podle mě kapela solidně zapracovala. A Lady Karneval, to je ta nejlepší pecka na závěr co mohla být. Parádní cover který je naživo ještě lepší. Takže sorry, ale s touhle recenzí celkem nesouhlas.
No já si teda nemyslím, že by novinka byla nějak horší oproti Jewelz. Je fakt, že v případě Hazy su ortodox a možná to vidím trošku nadhodnoceně, ale album je stejně dobré. Lepší ne. Ale horší taky ne. Prostě kolekce dalších fláků, jaký se v našich zeměpisných šířkách jen tak nevidí. Skvělý hlas, skvělé refrény. Je to logické pokračování. Místo Angelz In Da House je tady Cum2nite se správně jetým Rupertem atd. A Lady Carneval? To je právě mazec. Nevím, jestli jsi někdy byl na jejich koncertě, ale věz, že tahle věc k Hazy patří jak párek k rohlíku.
A ten jiný styl zpěvu je právě plus. Adam tady totiž všem ukazuje, že kdyby chtěl, může takto sterilně klidně zpívat furt, jak to vyžadují muzikálový autoři a topit se v prachách, ale že se jim na to z vysoka může...Hazy jsou domácí špička (nebe a dudy proti dalším nu-metalovým karikaturám!),ale srovnání se THE.SWITCH je poněkud nemístné, protože za 1) to je špička světová a za 2) hrají s poměrně odlišným záměrem, více do hloubky. Hazy "jen" baví nápaditou hudbou a jde jim to skvěle. Nemyslím, že by měli nějaké vyšší umělecké cíle. U nich to není podstatné
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek