OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ještě si tady všichni hrajou na ultra pure & true tvrďáky, nebo s odstupem času uznáváte že ta deska je prostě dobrá? :)
Zapomnel jsem napsat to Stray, sorry
Tak zkus vyzkouset alba Casually Dressed And Deep In Conversation a Hours. I Kdyz tobe, jako spise rockovemu fanouskovi, se bude asi libit více Hours... Kdyz uz jsi se nechal premluvit na okoštování Alter Bridge , tak by si mohl zkusit i tohle:)
Dalas: Já ho (--) beru spíš jako typickej vzorek čtenáře MP, black metal je tady nejen ze strany čtenářstva hodně přešponovanej. Tzn. více méně se vše točí okolo black metalu.
Ano QOTSA mohu kdykoliv a kdekoliv (jedna z mojich srdcovek) mimochodem co takhle Eagles of Death Metal taky výborná skupina z podobného hřiště.
u FtM myšleno druhé album - první je trochu tvrdší kafe...
Těch kapel, co by se v téhle 'sféře' ohřálo je ale víc - u mne třeba i docela bodujou Incubus nebo Fair to Midland... ..teda pokud už to každej nepovažuje za příliš indie...
Jak víš, že poslouchá zrovna tohle?:-)) Když se ani nepodepsal:-)
--: Asi bude možná lepší když se vrátíš někam mezi Cradle Of Filth a Satyricon ...a tuhle hudební sféru necháš bez komentářů.
podla mna su qotsa to co su keane. cize mrdky ako vy cesi hovorite
M4...: QOTSA jsou samozřejmě také jednička. A toho ať si váží, protože to třeba The Mars Volta nejsou, ty jsou prototypem kapely ze sekce 3. :-)
Blackwood: Já tu kapelu v životě neslyšel. Asi tak.
Stray: a co s temi FFAF:(? prvni dve alba jsou urcite jedny z nejlepsích v tomhle zanru...
dreckus : nevim, mne keane fakt neberou resp mi prijdou jako spise mrdkoodvar radiohead... proste subjektivni vnimani a nic s tim nenadelam //:=]
vike: kdyz podle tebe maji obcas Coldplay povedene pisnicky, pak nechapu ze beres Keane jako celek za mrdku :) (hromada vaty je u nich jasna, ale par hitu maji mnohem lepsich nez Coldplay, kteri stejne nikdy neprekrocili svuj debut, i kdyz tu novinku jsem doted neslysel)
Stray: A co QOTSA?
.......
Hellrider, sám jsi mrdka
a k diskusi, mám to stejně jako "vike - [14.11.2008 12:44]"
léčí, ale psal to v období vycházek :))))))))))))
No tý brďo - něco z toho výčtu celkem respektuju (MUSE, THE WHITE STRIPES). Ale jinak koukám, Stray je úplně ztracenej... ...léčí to? :P
Hellrider: tak to už to můžeš dát pouze do jedné skupiny a dát podskupinu větší a menší mrdky :)))
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek