OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mne sa celkom album paci sice sa nevymyka z priemeru ale dobre sa pocuva..skratka dobre:)
Pánům redaktorům se Pain na BA očividně nelíbili - mě ano. Já se bavil náramně. Tvorba Pain se mi velice zamlouvá, ne všechny songy z jejich tvorby jsou dobré, ale tak to je vícemeně u všech. Psalms of Extinction je podle mě skvělé album s pár ne sice originálními ale za to sílnými songy. Doufám, že jejich podzimní evropské turné nemine ČR.
Mila zabko, autor recenze poslouchal uplne stejne cd a krom neho jeste stovky/tisice dalsich a nejen metalovych - a v tom bude asi ten rozdil.
nechápu
autor recenze zřejmě poslouchal jiné cédéčko než já......mě se totiž Psalms of Extinction líbí od začátku do konce. jediné v čem s ním souhlasím je, že cover od Bjork je výbornej. zajímalo by mě, co autor považuje v současnosti za dobrou muziku, ale pro mě je to Pain
Minulé album jsem neslyšel, ale tohle mě nadchlo. Zatím nejlepší, co Peter nahrál. A když čtu ty recenze a komentáře, asi se poohlédnu i po tom minulém.
ak sa ti az tento album zda ako "ulet", tak si pocas poslednych 10 rokov asi nebol prilis tolerantny k inym smerom v metale :)
no offense..
pain
mne osobne sa tento album velmi paci jeto taky ulet v metale , kto je trocha tolerantny aj k inym hudobnym stylom nech siahne po tomto albume .
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek