Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mne sa celkom album paci sice sa nevymyka z priemeru ale dobre sa pocuva..skratka dobre:)
Pánům redaktorům se Pain na BA očividně nelíbili - mě ano. Já se bavil náramně. Tvorba Pain se mi velice zamlouvá, ne všechny songy z jejich tvorby jsou dobré, ale tak to je vícemeně u všech. Psalms of Extinction je podle mě skvělé album s pár ne sice originálními ale za to sílnými songy. Doufám, že jejich podzimní evropské turné nemine ČR.
Mila zabko, autor recenze poslouchal uplne stejne cd a krom neho jeste stovky/tisice dalsich a nejen metalovych - a v tom bude asi ten rozdil.
nechápu
autor recenze zřejmě poslouchal jiné cédéčko než já......mě se totiž Psalms of Extinction líbí od začátku do konce. jediné v čem s ním souhlasím je, že cover od Bjork je výbornej. zajímalo by mě, co autor považuje v současnosti za dobrou muziku, ale pro mě je to Pain
Minulé album jsem neslyšel, ale tohle mě nadchlo. Zatím nejlepší, co Peter nahrál. A když čtu ty recenze a komentáře, asi se poohlédnu i po tom minulém.
ak sa ti az tento album zda ako "ulet", tak si pocas poslednych 10 rokov asi nebol prilis tolerantny k inym smerom v metale :)
no offense..
pain
mne osobne sa tento album velmi paci jeto taky ulet v metale , kto je trocha tolerantny aj k inym hudobnym stylom nech siahne po tomto albume .
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek