OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
post post post: http://www.silver-rocket.org/nejkecy/90
jednodussi je priradit skatulku nez... ale co.
ano, kdyby je clovek poslouchal skutecne srdcem, tak zjisti, ze jsou mimo tyhle pitome terminy a jde o skutecne osobni, silnou a emotivni hudbu. dokonce i kapela samotna se tech skatulek zrika!
(ehm, no to jsem zase moc hnusnej, prece jen zrovna pelican si tolik ustepacnosti nezaslouzi :)
A to je to, všade je totiž plno povrchných "pisálkov", ktorí do toho nevidia.
Nechci byt hnidopich, ale 'vsude' se o Pelican pise jako o post-rock ci post-metal kapele...
tak pak je to jasny.
to nemuzu soudit - na koncert jsem nesel. ale jejich alba me moc nebavi.
nechci se hadat ani poucovat. jen si myslim ze kdo byl na tom koncerte tak slysel a videl ze pelican nejsou dalsi z rady pseudointelektualnich postrockeru ale tvrda dobra kapela. a kdyz uz klise - tak spis do metalu.
no cekal jsem spis hadku o tom, co je to vlastne post rock, ale daleko to k tomu nema, je to stejne zbytecny :)
je mi uplne sum a fuk jak kdo pelican posloucha a pokud je to pro tebe neco "zcela jineho" nez vetsina post rockovych kapel, tak fajn. pro me nikoliv.
Nevím, proč mu říkáš přezíravě strážce rockových zásad a meleš o poučování, když přesně s touhle notou jsi sem před chvílí nastoupil sám :o)))
tak je tady vyjmenuj, pane strazce post rockovych zasad, abychom si je pripomneli a vedeli jak vlastne poslouchat pelican.
ty jsi asi pro zmenu zase hluchy.
to ze jsou hozeny vic do metalu jeste neznamena, ze nesplnuji vetsinu post rockovych klise.
pelican muze do "postrocku" radit jen blazen, ta kapela je nastesti uplne nekde jinde.
excelentni zvuk si predstavuju opravdu jinak :) no, zavidim tem spokojenym. kolik ste meli pif? :D
re
nesouhlasim
zvuk byl zcela zasadne oproti deskam hutnej jak prase
od zacatku do konce a zcela nekompromisni tvrdost me absolutne pohltila, smekam, vyborne vystoupeni
zvedaff: prosim?
jinak co se tyce trendaru - ona je to jen nahoda ze cca posledni rok na takove koncerty, na ktere by donedavna stacila temer sedmicka, chodi hromady lidi vcetne tzv. "celebrit showbusinessu". o tom, jak staci zbezne proletnout cesky net, aby clovek zjistil ze v cechach se s +10letym zpozdenim najednou kdekdo zblaznil do "post rocku", ani nemluvim..
to je divny, zvuk byl podle me naprosto excelentni.
me tenkoncert moc nenadchnul, podle predzvesti jsem ocekaval dobry zvuk v akropolis, nicmene kdyz zacli hrat vsechny tri naboostrovane nastroje, byla to zmet hluku. Akusticke kousky byly super a ve srovnani s tim okolnim bordelem pusobily skutecne kontrastne. U pelican jsem zvykly na propracovane a promyslene souzvuky kytaroveho tria (basak hraje hodne kytarove) s jemne klenutymi zmenami v diverznich polohach. Tohle se na koncerte opravdu pozorovat nedalo. Kdyby hrali trochu vic unplugged, urcite bych si striknul.
?
Jak se prosimte pozna trendar (resp. jejich zastupy)? Tos s kazdym osobne promlouval? Raci si pridej k Pelicanum March into the sea EP a ke Gnu Nebestana, Srdce v kusech zvuku, Pisek je zkaza a vubec celou partu, diky
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek