OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nemůžu jinak a musím tu vyjádřit své nadšení z nové alba Darkest Hour.Kapelu jsem neznal a k albu jsem přistupoval velmi skepticky, protože metalcore je pro mě styl, kterej je mi téměř odpornej a na hranici kýče. O to víc mě nové album překvapilo svojí kvalitou, protože už čtvrtej den nesjíždím nic jinýho.Dal bych snad i desítku, ale přece jen ta originalita kapánek chybí, ale vše vynahrazuje suprovej zvuk, skvělý melodie, nasazení a výbornej vokál.
Mnamka
Na tohle album jsem hodne tesil, protoze jsem od jejich predchoziho pocinu nezaznamenal v tomto ranku, zadnou lepsi nahravku - ne, ne zadne Dead Eye, zadny Doomsday Machine.
A zklamany rozhodne nejsem, myslim, ze je to i o neco lepsi nez Undoing Ruin. Zde je strucny vycuc z toho co me, na te ktere skladbe bavi.
1. skvele kytarove podklady a sola a vyborny napev you are the only one... hned v uvodu skladby, otvirak jako svine a prvni vrchol alba.
2. je sypacka kterou mirni zmena stylu zpevu uprostred
3. tohle je kombinace prvnich dvou skladeb - co k tomu dobat, akorat, ze ty kytaristi jsou maniakalni posuci
4. je opravdu sileny narez, ktery umocnuje dobra prace zpevu
5. s vybornym uvodem s perfektne resenymi zmenami temp a stylu zpevu - druhy vrchol alba
6. je jakysi kratky spise mluveny prechod k druhe polovine alba, zajimave je pozadi jakozto kapela prohlasuje, ze nepouzila na CD klavesy. Nicmene chvalim zarazeni teto skladby, prave na tohle misto, takove nadechnuti k dalsimu sprintu.
7. az hatecorovy narez s prolozenymi mensimi kytarovymi soly
8. s peknymi zmenami stylu zpevu + stavnate kytarove vyhravky
9. je vyborna ukazka toho jak kapela drzi pohromade, zde se opravdu vyradil kazdy clen aniz by to bylo na celku nejak ubralo na zajimavsti nebo "nedej Devine" zacinalo nudit-treti a posledni vrchol alba
10. tohle je spise hutna skladba se zajimavymi kytarovymi pokusy+nejdeathovejsi zpev z celeho cd.
11. myslim, ze dobre shrnuti na konec - ma to atmosferu s krasnym napjatym bridgem ke konci skladby.
Suma sumarum, se muzeme bavit o vynikajici nahravce s vybornou produkci a kurevsky dobrou praci od vsech clenu skupiny, kytariste takto jiz predcili sve sve svedske vzory, ten kdo rika, ze maji zpevaka na hovno, tak ma asi trosku nejaky komplex, chapu, ze jeho barva hlasu se nemusi libit, ale ten clovek s tim zpevem neuveritelne pracuje, tak ze to nepusobi monotone. Hosi od rytmiky tohle vsecko naramne zenou kupredu. GOOD LUCK, BLOODY SUCKERS !!!!
U me jeden z kandidatu na album roku !!!
Já před časem k placce Alaska od BTBAM dostal bonus DVD s klipy Victory rec. a teda jako krome zmíněných BTBAM tam krom Convalescence od darkest hour nebylo vůbec nic dobrého...samé kraviny o ničem
k undoing ruin jsem se dostal diky metalopolis a dodnes ho smazim jak divej, na "deliver us" cekam az mi konecne postman dodeliveruje - moc se tesim. Konecne po xx letech kapela, u ktere nemam dojem ze je protlacena "vlivnymi" tak jako vsechny ty sracky dokola ...
výborná muzika, ale pořád si nemůžu zvyknout na ten hrozný vokál
nu
tedy je to velmi pěkná muzika, jsou dobrý, paráda, jen tak houšť.........
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek