OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Dvojka No More Tears a Ozzmosis jsou nejlepší alba Ozzyho solové kariéry. A Ozzmosis je ještě o chlup víše, hlavně kvůli zvuku a atmosféře alba.
Sračky? Bavíme sa o rovnakom albume?
jsou tam mnohé sračky ale aj skvosty. I just want you, Tomorrow či Denial, to je paráda
dobry album
"Posledním bodem ve výčtu neduhů bývá většinou produkce, na kterou plive i samotný Madman. Ten se po nahrávání patrně cítil traumatizován skutečností, že po něm producent dokonce chtěl, aby zpíval. Taková drzost!" Haha, kde je Loužovi konec? Měl opravdu vtipné recenze!
Ozzmosis čistý skvost..Ozzyho výšky na tomhle albu jsou až neskutečné.:-) výborné album...a možna jeho nejlepši..
to Brutusáček
Tam mělo být "V muzikantské žurnalistice na Metalopolisu..."
Všude ve světě je to totiž všechno (opět) naopak.
;-)
:D
Down to Earth jediné zajímavé, jinak .. tak nějak průměr.
"V muzikantské žurnalistice je běžnou praxí koukat na „Ozzmosis“ svrchu a tvrdit o něm, že je nedokonalé, vypočítavé, že za ním ani nestojí regulérní kapela, ale jen náhodný sběr muzikantů." heh fakt to někdo tvrdí sakra ozzmosis je nejlepší zářez jeho solovky přece
Je fakt, že predchádzajúci album sa mi trochu opočúval.
Down To Earth trochu průměr, ale jinak jedna báseň. :)
Tiež si myslím.
souhlas
Ozzy vlastně nevydal nikdy vyloženě špatnou řadovku.
Heh, no ten Black Rain fakt nie je až taký zlý. :)
Jo a srovnávat tento klenot s naprostým skladatelským průměrem (skoro se mi chce napsat impotencí) jako je Black Rain...dost mimo míšu.
Člověče Loužo, podle mě ses v prvnim odstavci dost seknul. Nejenže nemám pocit, že by "posluchačská obec" podrobila toto album nějaké zdrcující kritice, naopak si myslím, že patří mezi ty nejoblíbenější. Cca. tříletý pobyt na samotné špici čtenářských charts ve Sparku budiž důkazem. Stejně jako hodnocení od lidí zde, žejo :) Za sebe jen dodávám, že na téhle desce vysekal Ozzy vůbec nejvíc opravdových hitů, že zvuk je naprosto parádní, že kytarová sóla jsou dokonalá a že Old L.A.Tonight je čirá krása :)
Tento album u mne stoji o priecku vyssie nez cokolvek co ozzy vydal, a tym mam na mysli aj neodmyslitelnu klasiku no more tears. Iny zvuk, ine aranzma gitar, celkovo iny pristup ku komponovaniu a fakt ze tento album zlozili z vynimkou zakka wylda stari paprdovia/samozrejme v dobrom slova zmysle povedane/ ako ozzy, geezer, rick wakeman a lemmy kilmister- no nie je co dodat......tak preco jediny curak ktoremu sa ten album nepaci musi byt akurat Ozzy kurva!!!!
Dík za poděkování :)
RIPe: "...a i Ozzy zde oprašuje své hlasivky a ždímá ze sebe opravdu kvalitní výkon." - myslim, ze ve studiu se sakra zapotili, nez to napasovali do rovnych ;-), pac trepajici se dedek uz nezvladne ani oktavu .....ale jinak se s tebou shodnu temer 100%...imho je tam hodne slyset butlerova prace...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek