OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jojo, neni to takovy namrd jako Amoeba. Kazdopadne odvazny krok k vlastni osobitosti, i kdyz koreny jsou jasne dane..
Výborné, aj keď nie až tak prekvapivé ako táto skvelá fošňa. Neviem síce, či sa to vlastne dá porovnávať takto. :) Zase sa posunuli o kus dopredu, povedal by som.
Lazarus
Co rikate na novinku? Celkem slusnej epickej kolos. Kdo by tohle cekal ?
sybreed? slyšel jsem první desku a působilo to na mě jako jeden z největších průjmů tzv. cyber-metalového subžánru... ale tak asi trochu změnili "priority" :)
každopádně letošní Hacride mě baví mnohem víc než předchozí, kteří mě příliš nepřesvědčili.
Mal som možnosť vidieť ich naživo na tohtoročnom BA. Musím povedať, že ma svojim pestrým setom zaujali. Nie je to síce to úplne najoriginálnejšie na metalovej scéne, ale niečo na tom je ;)
2damien silverwing-diky za tip, prave sjizdim Sybreed a je to fakt dost solidni...
První jsem slyšel Zambru a ta mi vzala dech - je to přesně ten typ symbiózy, který jsem u současného metalu hledal - na jednu stranu neotřelé akustické motivy, na stranu druhou šílená řežba :))
veľmi podarená záležitosť
Tohle je hodně slušné album. Na BA jsem se na ně velice těšil, ale nakonec z toho bylo jedno z největších zklamání festu. Hlavně teda vinou mizerného zvuku :(
A když už jsme u těch fear factory-meshuggah-devinoidních záležitostí, dovolil bych si upozornit na dvě zatraceně kvalitní placky : Smaxone-Regression (rok výroby 2005, s ex-zpěvákem Mnemic) a letošní Sybreed - Antares (hodně příjemné překvapení, zejména druhá polovina alba úžasná).
Keď už sme pri tom, chcel by som sa spýtať, či bude zrecenzovaný ich nový album. Podľa mňa dosť silný materiál.
Když už jsme u toho, tak zrovna SCARVE jsou živě vždycky v nejlepším případě průměrní:-)
S takými kapelami ako Gojira, Scarve, Textures by to bola priam lahôdka. :)
naprostej souhlas
Vystúpenie na BA som nevidel, ale myslím si, že v klube by im to svedčalo viac.
skoda, ze na BA jim nebyla venovana takova pozornost, jakou by si zaslouzili... zvukar jim taky zrovna nepomohl...
Predchádzajúci album nepoznám, takže aj z toho uhla pohľadu, je pre mňa Amoeba hádam najpríjemnejším prekvapením a objavom tohto roku. Vynikajúce inštrumentálne podanie + schopnosť napísať dobré skladby = no nekúp to. :)) Takisto cover Zambra sa nadmieru podaril.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek