OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak to si ja rozhodne nemyslím.
Archangel: Mne pride ta "hitovost" DM v poslednom case na skodu, poňevadž už ako keby to bolo o tých pár singloch, za ktorými zbytok albumu zúfalo zaostáva..
Thorn - [18.10.2007 12:11]
To ja len, aby si sa tu s tými svojimi patvarmi necítil osamelý. :)
v-dur> jj pochopene bolo uz pred tym :)
mne osobne oba jeho albumy pridu ako introvertnejsie a menej hitove oproti domovskym DM...
"Ničmenej"
jebni si hlavu o roh sochy Ľudevíta Štúra
Ničmenej, radové albumy domovskej skupiny mám o dosť radšej.
(resp. nie schvalne..)
bolo to myslene hlavne tak, ze smerovanie Gahanovych soloviek mi pripomina smerovanie albumov DM.. tj kam sa poslednymi dvomi albumami pohol DM, tam siel nasledne aj Gahan..
o nejakej uplnej podobnosti som ale nehovoril..
v-dur > no neviem, nie som si celkom isty, ci by tieto pesnicky zapadli do PtA, ale ak z toho mas taky pocit...
Hmm, ja ti neviem, novinku som síce ešte nepočul, ale pridávať z nej niečo k Playing The Angel... Posledný album DM považujem totiž za jeden z ich vôbec najlepších výtvorov.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek