OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
LOT
Blackworld: no, uvidíme, možná v rámci dalšího dílu podzimního listí na to dojde...
To Reaper: Vezmes si na starost i recenzi na Náhrobní kameny?
taky jsem z toho lehce nervózní :) ale to už jsem pocítil při posledních Mayhem nebo snad nějaké Katatonii..
keď vy dvaja spolu súhlasíte, akoby som počul rozsypať sa ďalší z pilierov, na ktorých stojí môj svet
tak
jj „Headstones“ – „ACC“ – „Forever Autumn“ = lake of tears, nic dalsiho neni treba :)
pricemz Crimson Cosmos je jejich jednoznačný vrchol.
heh, mne vzdy z toho albumu behala po hlave So Fell the Autumn Rain, bezkonkurencna piesen :)
Na "Forever Autumn" pozor! Už druhý den tu písničku nemůžu dostat z hlavy! :-)))
výborné album, som zvedavý na Autumn forever myslím že by to mohlo byť ešte lepšie. A z novšej tvorby poznám trošku BBR a to celkom ujde
LOT
Hoši: hodnocení nových alb prosím chápat ve smyslu nostalgického pohledu do minulosti, je to spíše takové odevzdané pokrčení rameny, rozhodně ne kategorické, vyloženě negativní odsouzení. Na poslední trojce alb je spousta hezkých momentů (namátkou “Like A Leaf”, “Nathalie And The Fireflies”, “Solitude”, ”A Trip With The Moon”, “Rainy Day Away”…). Ano, krásně se to poslouchá, ovšem na druhou stranu je celkem jasné, že LOT pouze upgradují a rozvíjejí minulost (v případě lepším) nebo se jednoduše opakují (v případě horším). Tahle stagnace je bohužel evidentní a příliš okatá, musím ji nějakým způsobem zohlednit… (ještě navíc když si uvědomím, že tahle kapela má za sebou tři úplně jiná a přesto stejně nezapomenutelná alba - „Headstones“ – „ACC“ – „Forever Autumn“…)
Ehm, když jsem si to teď po sobě čtu, tak se v duchu omlouvám všem svým učitelům českého jazyka... :-)))
DedaLebeda:
Taky se většinou s Reaperem co se týká hudby shodnu skoro absolutně, ale co se týká posledních alb LoT tak jsem taky v opozici. Prostě mě taky hodně baví...
LoT
Souhlas s Reaperem, jen mě trochu překvapuje to hanění novější tvorby.
Osobně se mi taky víc líbí Crimson Cosmos nebo vrchol Forever Autumn, ale i novější věci (Neonai, BBR) jsou velmi zajímavé a zábavné desky. Dokonce i MaM se mi velmi líbí, ale trvalo to dlouhou dobu a více poslechů, zpočátku jsem byl zklamán.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek