Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
http://www.levneknihy.cz/detailzbozi.aspx?z=64544
Mari> aha:) děkuji Vám, pane:)
Poslouchal, protože June byla dětská hvězdička :o)
Tears of death - [12.11.2007 20:17]
Já myslím, že s myšlením to u tebe zase taková tragédie není... ;-)
(konec offtopic)
Black> tak to je chyba na mém přijímači:) Já si nějak vsugerovala, že jí v tom filmu říkal, že její písničky poslouchal jako menší, tak jsem to asi nějak vydedukovala... blbě.... ,,když to neumíš, tak nemysli!"
Tears of death - [12.11.2007 19:55]
nn.. Není to o moc.Byla starší (jenom) o necelé tři roky...
To je tím, že máš na mě takový dobrý vliv:))
Slzička, konečne niekto správne "plače" a nie "pláče" ;o)
Black> o kolik vlastně byla June starší? já mám za to, že o dost, ale ve Walk the line tot ak nevypadá... chyba na mm přijímači?
Prawda> aha, hehe, když jsi mi už osvětlil původ přezdivky tak se mi to taky zdá roztomilé.)) hezké moc..děkuji.
jinak se přidávám k Jirkovi a Markovi- též "plačem"
Děkuji!
Unchained
Tears of Death (neboli ToF neboli TOFINKA... přijde mi hrozně roztomilý /bez ironie/): Eh, v závorce jsem se vlastně už vyjádřil...
Ještě bych rád připomenul ten cover od Soundgarden - na který desce to vyšlo, netuší někdo? Díky
Tears of death - [11.11.2007 21:40]
jj... chápu...
btw. June Carter zemřela 4 měsíce před ním...
ale metalovou terminologií, jak oba bratři Cashové, jak Johny, tak Pat uměli hrát
jirky, souhlasím a pláčem taky, neuvěřitelné
Je to podobný případ jako s tím San Quentinem. Cash si přes veškeré melodrama uměl uchovat autentičnost. :o)
"pláčem"
Poklona určite Reznorovi patří, nicméně souhlasím s ozzym, taky se mi v Cashově podání líbí víc. Tím ale nechci přímo říct, že je nějaká ,,lepší". Možná, kdybych nevěděla jak je to s autorstvím, přiřkla bych ji rávě Johnymu, přijde mi od něj taková.. opravdovější. Doopravdy získala jinou dimenzi (pro mě lepší).
Black>máš pravdu, opravdovost je to nejlepší slovo co bych volila.... mě se ještě líbí (kromě jiných) moment kdy se na něj jeho žena ze schodiště dívá... jeden pohled a... je v něm tolik....
Presne tak. A je stokrát lepšia ako originál. Inak niečo podobné si myslím od Cashovej piesni In My Life. V podaní Ozzyho sa mi páči oveľa viac.
Je docela zvláštní, jak Reznorova píseň, zjevně vytvořená v úplně jiném kontextu, dokonale zapadla do Cashovy životní situace... myslím, že díky tomu ten song dostal úplně novou dimenzi.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.
Vložit diskusní příspěvek