OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Velmi pekne
fajn album
Se"basti"an Bach
Tak já jsem nadšenej.Basti mě nezklamal.Líbí se mi to víc než Subhuman Race.Nevim proč,ale Subhuman jsem kromě pár skladeb nikdy nepřišel na chutˇ.Doufám,že Bach neusne na dalších 10 let a dočkáme se dalších alb
Tak jsem si to několikrát poslechnul a jsem zklamanej. Bohužel, čekal jsem fakt pecku, ne průměr...No, snad (jestli) příště.
Obě alba UNION mám. The Blue Room je super, ale na MC94 to furt nemá.
OK, já mám rád i Subhuman, pokud máš rád Corabiho, (mě ty bezejmenný Crue taky přijdou nejlepším co udělali) zkus taky Union, obě řadovky v podobném duchu, stejně jako Kulickova práce na Carnival Of Souls od Kiss. A co se týče Cult Beyond Good And Evil, to už se jim nebude chtít opakovat, podobnej komerční vs. kvalitativní nepoměr, pro mě jedna z nejpovedenějších hard rockových desek.
Já tím chtěl jen říct, že SKID ROW taky vzešli s té hair metalové sorty kapel. "Slave To The Grind" už bylo trochu jinde a byl to správný krok k tvrdší hudbě - skladby na něm fungovaly, mám ho do ted za jejich nej-album. "Subhuman Race" mě, ale nebavil, ne díky směru, ale pro mne ne příliš dobrým skladbám. S EXTREME "Waiting..." souhlas - super album, jedničkou jsou ale pro mě ty MOTLEY CRUE 94, to je geniální práce, která nemá skoro nic společnýho s minulostí té kapely. I když mám i staré MOTLEY CRUE rád, s Corabim to dostalo konečně pořádný grády, díky tomu albu dokázali co v nich je.
Perfektní věc, která předběhla dobu o nějakých 7 let, dokonce lepší a modernější než THE CULT 2001.
No jestli je Slave To the Grind hair metal, co je potom černá Metallica, tu Skid Row slušně touhle deskou zametli.
Já hodnotím Subhuman Race (8/10) a vedle Motley Crue s Corabim, Extreme - Waiting For The Punchline a Ugly Kid Joe - Menace To Sobriety považuju tohle album za krok vpřed, ovšem komerčně žádná tahle deska extra neuspěla.
Subhuman Race není zas tak špatná deska. Na první alba sice mnemá, ale to si dovolím tvrdit i Mötley Crüe 94. Pár dobrých nápadů, ale Dr. Feelgood byl jiný kafe. Co se týče Angel Down, tak soudě podle skladeb co jsem slyšel (asi 5 - 6) tak je to velmi silná nahrávka v niž mě potěšil samozřejmě i Mr. Rose
Subhuman Race (5/10) je pro mě dost nepodařený pokus dostat se z hair-metalu na vlnu temnější, tvrdší hudby narozdíl od alba Motley Crue s Johnem Corabim, které je lahůdkou pro fanoušky hard rockové klasiky(10/10) i dobových power metalově-bluesových beatů.:)
SR
Album je jednoznačně nejpovedenější letošní heavy metalovou deskou, ale Bach nahrál se Skid Row taky vynikající a nedoceněné album Subhuman Race, neskutečnou a v době vzniku velice moderní temnou nahrávku. Takže nejen první dvě alba !!
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek