Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Prvý Testament ktorý som počul. Bolo to v 88.-om v decembri a to bol u mňa začiatok konca Metallica-y. Spolu s Exodus to bolo vtedy neskutočne silné a neprekonatelné. Až kým neprišiel Extreme Aggression...
No myslím, že Testament takový úspěch jako jiní neměli - ostatně to opakovaně tvrdili členové kapely už pěkně dlouho; Low byl ve své době (na tu super kvalitu) prodejní propadák......
Pamatam ako tuto kazetu doniesol na strednej spoluziak z Madarska.Nadhera
Zase sme len pocuvali a neucili sa!
Bože, tohle to je lahůdka, hlavně Disciples of the Watch. K tomuto LP mám malou osobní perličku - když jsme s kámošem na ZŠ na přelomu let 88/89 začínali poslouchat thrash, přinesl odkudsi z burzy kazetu, na níž bylo nahráno LP And Justice for all od Metallicy. Celé to mělo být dohráno právě Testament The new order. Kámoš si to poslechl a půjčil mi to, ovšem s výhradou, že tam žádnej Testament není, že je to celé jen Metallica. Já to sjel a ten Testament jsem taky nepoznal!! S odstupem docela ostuda :-) , ale díky tomu dokážu pochopit, proč někdy nezkušené ucho tvrdí, že je to všechno jeden kravál :-)
Vcelku dobra recenzia na naozaj jeden z milnikov ,a este teraz ma mrazi!
Pche nedame sa vysmiat
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek