OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
dobra fosna, ale antithesis je vrcholova.... zatim
musí :) hehe
je to teda hodně oldschool :o)) ale zatím se mi to líbí
tak je to fakt dobre. docela prekvapeni, jakej oldschool, ale ja s tim problem urcite nemam.
no přijde mi to logičtější než "no quietus mi chmuří mnohem víc"
hmm, "baviť" je celkom zvláštne slovo v spojení s doom metalom :D ale "no offence" :)
mna bavia Antithesis/Quietus ... zhruba narovnako
mě taky mnohem víc bavil Quietus, tohle si musím sehnat
Embrace the Emptiness je ich najlepší album ;) inak ešte dosť môžem promo Coveting Elysium aj napriek jeho nie najlepšiemu zvuku :)
A čo Embrace The Emptiness?
me zase tak moc nebavil quietus a radeji antithesis :-) jinak tohle album je za obema...ale dvojka je chytlava
to vypadá dobře.. Quietus jsem měl dost rád, Antithesis moc nebavilo, takže po tomhle mrknu..
"A Caress of the Void" na staršiu tvorbu Evoken určite nemá, ale aj tak je to výborný album ;) hlavne skladba "Astray in Eternal Night" je podľa môjho názoru úplne božská ..
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek