OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
možno mohol byť rozhovor aj lepší, ale nerozumiem čo ste vlastne poniektorí od neho očakávali. Základ otázok bol síce pripravený, ale Arrow vždy reagoval na odpovede a tému sa snažil rozvýjať. Greenwayové odpovede boli riadne obsiahlé a nebolo možné tu všetko dať.
1. bolo by to príliš dlhé
2. Barney sa dosť opakoval
Inak si myslím, že rozhovor sa podaril a jeho výpovedna hodnota je vcelku obsiahla. Znalci skupiny sa možno nedozvedeli nič, čo by už nevedeli, ale vadí to veľmi? :)
mne tiež
mě přijde v pohodě
Tak trošku slabší rozhovor. Holt, nie všetko sa podarí. :)
keby som tie otazky mal vopred tak pripravene, tak sa na to ci su tu prvykrat nespytam.Po pathodinovom grindovom koncerte (a pracovnom dni) proste nebolo mozne sa rozpravat o sofistikovanych filozofickych otazkach o podstate hudby.
ta otazka mi pride dost blba hlavne v kontexte predchadzajuceho koncertu v ZA
rozhovor
Tiez mi pride ten rozhovor, ze sa kladli predom pripravene otazky bez ohladu na to co sa odpovie... napr. na zaciatku vam povie, ze uz tu hral a vy sa ho zachvilu opytate, ci je tu prvykrat...
jo a "Skullflare" melo byt zrejme Skullflower :p
mno, docela o nicem.
mohlo tam byt jeste vic otazek na slovensko, kdyz uz jich bylo tak malo na lineup.. popr. vic perel typu "dnes je moderné objavovať sa na pódiu zriedkavo"
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek