Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
dnes som počúval a má to kvalitu, ale u mňa to bude len krátkodobá záležitosť pravdepodobne
a texty su naozaj vtipne, nie su len bezduche, toto album je fakt duchapne, plne ironie a nadhladu. staci sa zapocuvat, je to o niecom. aj ked je to crazy.
ich blbnutie je založené hlavne na veľmi kvalitnej muzike...
ale
jo jen ať blbnou, ale pak kolikrát udělají jen blbost......ale proti gustu žádný dišputát, že......
james - no [24.3.2008 13:56]
Jenže o tom blbnutí to právě je... :-)
no
tak jsem si to poslechl na myspace a nějak mě to neoslovilo, je to taková míchanice. Chtělo by to více hrát a míň blbnout a třeba by to šlo.......
este by som rad pochvalil devina za produkciu. je absolutne spickova (ako je u neho zvykom).
urcite za 10/10. menej ani najokultnejsej a najviac satanistickej kapele sucasnosti nemozno dat. na jednom albume porazili naraz green day, mayhem a manowar. to predsa dokaze len diablov vyznavac :-D.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Vložit diskusní příspěvek