Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
dnes som počúval a má to kvalitu, ale u mňa to bude len krátkodobá záležitosť pravdepodobne
a texty su naozaj vtipne, nie su len bezduche, toto album je fakt duchapne, plne ironie a nadhladu. staci sa zapocuvat, je to o niecom. aj ked je to crazy.
ich blbnutie je založené hlavne na veľmi kvalitnej muzike...
ale
jo jen ať blbnou, ale pak kolikrát udělají jen blbost......ale proti gustu žádný dišputát, že......
james - no [24.3.2008 13:56]
Jenže o tom blbnutí to právě je... :-)
no
tak jsem si to poslechl na myspace a nějak mě to neoslovilo, je to taková míchanice. Chtělo by to více hrát a míň blbnout a třeba by to šlo.......
este by som rad pochvalil devina za produkciu. je absolutne spickova (ako je u neho zvykom).
urcite za 10/10. menej ani najokultnejsej a najviac satanistickej kapele sucasnosti nemozno dat. na jednom albume porazili naraz green day, mayhem a manowar. to predsa dokaze len diablov vyznavac :-D.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Vložit diskusní příspěvek