Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ono,ducha Painkillera z toho citit na kilometre,ale aj tak je to kus nadpriemernej muziky,mozno naj album PF!!!stale vsak nedam dopustit na prvy album,to bol dar z pekla,zjavenie,ktore este par rokov ziaden debut neprekona!!!!
Throndar prostě nezklame :-)
Septic Flesh:Mám všechny jejich desky a Nuclear Fire se mi líbí nejvíc.
Leoš: Zkus jiné desky, rozhodně se neupínej na NF
Souhlas se spodním příspěvkem.Mám rád jidáše a tohle Nuclear Fire od PF mě dokonale dostalo,a nejsem sám.Strhující nářez ala Painkiller.Pro mě nejlepší metalová fošna po roce 2000.Tohle prostě nakopává!
tak to musi byt opravdu hruza. dik za varovani
Všem,kteří tohle ještě neslyšeli a mají rádi od Judas Priest album Painkiller,vřele doporučuji.Jim se tahle deska od Primal Fear,musí zákonitě líbit.Je to takový pokus,o vyvolání ducha Painkilleru a to neříkám že špatný,vůbec ne.Tohle album považuji za to nejlepší,co táto skupina kdy vyprodukovala.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek