OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
R.I.P. Mitch Lucker. O chvíľu si idem pustiť tento album :(
nic pre mna
z bliziacim sa koncertom v BA , na kt. som chcel ist hlavne koli All Shall Perish ( kt. to zrusili) som si vypocul aj cleansing aj no time to bleed a som vcelku sklamany , tie ospevovane prechody plynule medzi stylmi a tak , mi to prislo ako cut& paste system bez nejakeho vyrazneho riffu alebo aspon naznaku melodie sa mi zlialy dokopy 2/3 albumu , growling sice ok ale tiez nic co by som nepocul uz lepsi inde, tak asi na koncert vypustim z planu
Inak ovela lepsi nazov by imho bol Suicide Cleansing: The Silence. :) To ma hned vacsiu stavu
nova skladba znie zaujimavo, "atmozabijačka"
Docela dlouho jsem se SS vyhýbal, odrazoval mě humbuk kolem a vokál...ale po několika posleších říkám kurva jo, ta deska děsně vraždí, první dvě třetiny jsou vynikající.
<3 :D:D
srdcovka neni co dodat..where is your god? where is your god? where is your fucking god?
nj, faganum to celkem řeže:)) dobra deska...
rolo - [14.3.2008 08:52]
Rozjel, rozjel, ale Rush furt nikde. :))
Hlavně, aby to rozjeli Suicide Silence, uvidíme( spíš uslyšíme)
žejo, taky mi přišel takový :-)
Rudi sa rozjel
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek