OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
bonusy
Zrovna jsem se úplně náhodou dostal k poslechu těch třech bonusových písní, které jsem doteď přehlížel, a nestačím zírat. Nechápu, že takhle kvalitní věci, vydali jen jako bonusy na nějaké japonské edici. Hlavně Tilt, to je fakt vynikající pecka...
U mňa jednoznačne vedie The Jester's Race, skvelá kombinácia melodiky a tvrdosti.
U mě vede Colony, potom The Jester's Race a až potom Whoracle.
Nejlepší je Whoracle a basta
Daj šancu aj tým dvom dole, sú možno aj o kúsok lepšie ako TJR
u mňa je naj The Jester Race...pre mňa začali IN FLAMES existovať až príchodom Friedena :)....škoda, že teraz už nemôže/nechce? produkovať zo seba také krásne vokály ala Moonshield :)
Lunar Strain + Subterranean sú podľa mňa najlepšie veci z raného melodického death metalu.
u mna je naj album Come Clarity,kde sa nádherne doplnajú moderný metal(nepopový) a zároven tvrdost-proste bomba!
no
teď už jen chybí, aby začali hrát ve stylu hair metalu a natupírovali si vlasy, vzali elasťáky........chybí tomu ten starej dobrej náboj, co to mívalo.......
Taky mi nevadí co hrají, ale je to hrozná nuda a zpěv tragédie. Poslední pořádná deska je Come Clarity. Skladba Where the Dead Ships Dwell byla v Praze živě absolutně ubíjející nuda. Alespoň zvuk na koncertech mají pořád správně hutný.
Kristepane keď niekto vydá 10 albumov je jasné, že sa na 10. albume objavia miesta, ktoré si v ich tvorbe už počul...ja osobne mám najradšej The Jester Race - Clayman...tam spieval Anders jedna báseň...ale akosi súčasná tvorba (posledné dva albumy) mi nerobí výrazné problémy...a ako vravím naživo to zneje super...pre mňa najhorší album ich diskografie ostáva "Soundtrack To Your Escape"...a keďže som viacmenej nečakal žiaden návrat ku koreňom tak nemôže byť o sklamaní ani reč...proste štandard..aký nám ponúknu už asi vždycky IN FLAMES...
Keby som mal predsa len najst nejake pozitiva na novinke, tak hned prva, titulna skladba je najvacsia hitovka. Dobre poskladana s chytlavym refrenom, ktoru by ale poriadny spevak nakopol este ovela viac! Potom to uz nie su cele skladby, ale par pasazi v nich, ktore sa mi pacia, ale ktore v ramci celeho albumu nevykompenzuju ten zly pocit, ktory vo mne pretrvaval pocas posluchu.
A tiez niektore pasaze, sa mi zda, ze som uz u nich v minulosti pocul.
Vidím to stejně jako Miro. Nejde ani o to co hrajou, ale jak to hrajou. Vždyť ta kapela je snad v té největší tvůrčí krizi, jakou jsme si mohli představit. Chápu, že po cca 10 albech není lehké udělat nápaditou desku, jako např. předposlední Come Clarity, ale co In Flames předvedli na novince je skoro fraška. Těch 13 písniček prošumí hlavou a člověk si nepamatuju nic. Ta deska nepostačí snad ani jako kulisa do auta.
ano
novinka je něco mzi popíkem a rockem. Koneckonců proč ne? To mi nevadí. Ale ty písničky jsou opravdu tuctový a nudný. Zkoušel jsem je ze staré známosti poslouchat. Dával jsem si načas. Ale je to prázdnota. Nemá to koule. A ten hlas je vyloženě odpornej.
vobec nejde o to, ze "hraju pop metal"... nech ho hraju, ale nech je aj ta hudba kvalitnejsia. Uz minuly pocin sa mi moc nepozdaval, tento je snad este horsi. Ale uplne najviac zo vsetkeho mi zerie pecienku ten vokal... Friden ked sa pokusa cisto spievat, je vyslovene trapny.
Poslednym ozaj dobrym albumom od IF tak zostava "Come Clarity".
Mne sa to zatiaľ javí o dosť lepšie ako predchádzajúci počin...a súhlasím s tým, že je to veľmi pestrý album...každopádne IN FLAMES sa dnes už dostali do pozície, že keby točili stále Whoracle tak by ľudia nadávali, že točia furt to isté...keď točia stále nové veci tak ľudia nadávajú, že je to pop-metal a pod....každopádne teraz v Prahe boli naživo výborní..a nové skladby znejú super aj naživo...
Moc rychle jste jí odsoudili, novinka není vůbec špatná. A že jsou si skladby podobné je nesmysl, protože je to jedno z těch pestřejších albumů od IF.
S novinkou si definitívne môžu dať patentovať škatuľu "sentimental metal".
tak tak! Novinka IF je dost zla... este horsia, nez predosly album od nich. Tak ako pisal fiLL-kiLL, aj ten pop metal sa da zahrat zabavnejsie a hlavne lepsie! Album, ktory okolo mna len tak presumi a s postupom casu sa k nemu vraciat velmi nebudem.
Musím potvrdit, nová deska je mimořádně špatná. Pro mě je to takřka neposlouchatelná nuda. Všechny songy skoro stejné. Ani už neřeším to, že kapela hraje hudbu na hony vzdálenou tomu, čím se proslavila. Ovšem i pop metal se dá hrát zábavněji. In Flames definitivně zemřeli
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek