OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Co dodat.
tak toto album patří k tomu nejlepšímu na český prog scéně.ale co vlatně chtít od mistra Lerryho.je to vynikající hudebník,skladatel,ale i člověk jako takovej.moc dobrej kamarád.A když si k sobě vezme takové osazení,jako je na albu neni se potom čemu divit,že je to bomba.zvuk je nádhernej,skladby jsou velice rozmanité.jsou zde pasáže,který zavání techno trashem a pak jsou tu učebnicový riffy alá Dream Theater a dalších borců.ale neni to v žádnym případě nějaká laciná kopírka.Kdybych se pozastavil u zpěvu,tak taky neni co vytýkat.pěkně barevnej hlas jak v rychlejších pasážích,tak i v dojímavé, poslední,tedy v desáté skladbě The way of stars.Zbytek ansáblu je jenom pomyslná sladká třešnička na dortu.Na závěr bych vyzdvihl pár favoritů:Designed for Violence,Crush the stone,In my dreams,TV man,Badtime story a The way of stars.takže když se na to tak koukám,tak jsem vyjmenoval pomalu celý album-:).prostě a jednoduše si toto cd pořid´te a pak mi dáte za pravdu.
Personal signet
Vážně moc hezky se to poslouchá, takže nemám co řešit. Personal signet spolu s Forgotten silence patří mezi mé nejoblíbenější české artorockové kapely.
serus septic sorry za offtopic ale ideš na fotbálek?
Zatím jsem viděl jen na živo a líbilo se. Na samotnou desku jsem slyšel jen pozitivní ohlasy, takže si určitě seženu
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek