OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
do této desky jsem se beznadějně zamiloval...nemůžu se toho nabažit
Výborný představitel zeuhlovské progrese, pro umírněnější povahy doporučuju výborné 5uu´s, třeba. Cesta Guapo je vytyčená přechodem mezi labely - od Cuneiform k Neurot, ale stále extraliga.
větší nespoutanost předchozí desky hodnotím výš, ale i tak skvělá deska.
dotaz
prej budou předskakovat napalmed. nevíte o tom něco?
oukej, já spíš do budoucnosti, teď zrovna smažím samej oldschool
Ondrajs - Deska ma jejich jednoznacny rukopis, ale neni to tak 'prvoplanove' brutalni a spoustu napadu na Five Suns neuslysis. Svym zpusobem je to proti Five Suns klidnejsi a 'pisnickovejsi'... nicmene - podle mne - VYBORNE.
znám jenom five suns - je tohle hodně jiný? nebo podobný přístup?
Zeuhl se sice nabizi resp i zminuje, ale kdyz je srovnam s Magma, Univers Zero, Art Zoyd atp, tak mi ten Dalasuv popis prijde trefnejsi.
myslím, že je to stylově zařaditelné, i když ten styl má dost divný název - zeuhl. vychází to spíš z prog rocku a krautrocku, ale "noise, jazz, post-rock, či drone doom" popisuje výsledný zvuk velmi dobře.
zatím jsem slyšel jen polovinu Black Oni, víc jsem nedokázal :-)) je třeba tomu dát pár poslechů.
...a o den neskor vo Viedni v Arene.
24. zari '08 opet na 'sedmicce'.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek