Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
do této desky jsem se beznadějně zamiloval...nemůžu se toho nabažit
Výborný představitel zeuhlovské progrese, pro umírněnější povahy doporučuju výborné 5uu´s, třeba. Cesta Guapo je vytyčená přechodem mezi labely - od Cuneiform k Neurot, ale stále extraliga.
větší nespoutanost předchozí desky hodnotím výš, ale i tak skvělá deska.
dotaz
prej budou předskakovat napalmed. nevíte o tom něco?
oukej, já spíš do budoucnosti, teď zrovna smažím samej oldschool
Ondrajs - Deska ma jejich jednoznacny rukopis, ale neni to tak 'prvoplanove' brutalni a spoustu napadu na Five Suns neuslysis. Svym zpusobem je to proti Five Suns klidnejsi a 'pisnickovejsi'... nicmene - podle mne - VYBORNE.
znám jenom five suns - je tohle hodně jiný? nebo podobný přístup?
Zeuhl se sice nabizi resp i zminuje, ale kdyz je srovnam s Magma, Univers Zero, Art Zoyd atp, tak mi ten Dalasuv popis prijde trefnejsi.
myslím, že je to stylově zařaditelné, i když ten styl má dost divný název - zeuhl. vychází to spíš z prog rocku a krautrocku, ale "noise, jazz, post-rock, či drone doom" popisuje výsledný zvuk velmi dobře.
zatím jsem slyšel jen polovinu Black Oni, víc jsem nedokázal :-)) je třeba tomu dát pár poslechů.
...a o den neskor vo Viedni v Arene.
24. zari '08 opet na 'sedmicce'.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek