OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
voe,kdxbys k tomu dal ještě High On Fire...do prdele kopeme parádní kapelky Esoteric-H.O.F
Silence prostředek, ty vole to je pomalýýýýý
já vám dám melodický, normální peklo je to
The Noise Of Time je velice dobré...některé pasáže připomínají Esoteric více než dost
a povedzme, ze trochu aj cinsky Hyponic na poslednom The Noise of Time :)
btw podobným směrem jdou i na posledním promu angličané drear - tam je ale víc blackových vlivů.
jj, to demo second sun je výborné
velmi podobny Esoteric a rovnako vyborny je aj Second Sun, ale nezhana sa lahko :) vyslo len jedno demo
Víte, jak se pozná dobré funeral doom album? Když ho před spánkem zapnete a při probuzení stále hraje...
vyskúšaj aj MOSS.
Uf, tak jsem tedy zacal objevovat Esoterci touto nepristupnejsi deskou. A celkem se zadarilo, asi zacinam mit zase nabeh na tuhle smutnou muziku. Me to celkem pripomina Neurosis, samozrejme, s nizsim rychlostnim stupnem a stejne jako u amiku v podstate nevim co me na tyhle muzice, tak bavi, asi to, ze je opravdu jina.
Jo mimochodem sjel sem A storm of light - neuveritelne se jim povedlo zhudebnit tu hlubinu oceanu.
Zpet k Esoteric - tohle album me navhadilo zkusit i dalsi pociny, takze nasleduji instinkt.
Opravdu me zarazi, jak tuhle depku lze(ano lze) poslouchat vice nez 100 min., ale vono to jakoby porad nemuze skoncit, pricemz to ani zbla nenudi. Cim depresivnejsi tim snad to musi byt delsi. Ne ze bych je prohlasoval Genii to ne, ale jedinenicni tedy jsou tady dostatecne.
Tohle je tady ten true Doom metal papa ?
treba ve dve odpoledne a do sesti :-D
na to, že je to tak dlouhý album, mohla být i delší recenze ;o)))) zajímá mě, jestli budou na BA hrát třeba ve dvě odpoledne.....
díky :)
Nevim zdali nejodflaklejsi ale spatna rozhodne je - sorry, nic osobniho.
sorry deadmane ale považuji to za nejodfláklejší tvojí recenzí vůbec
moc povedená deska, přístupnost rozhodně není na škodu :o))
DEP a ani Meshu by som nepovedal, kedze stale ich ale vobec neviem skusnut :)
S tou pristupnosti se nam roztrhl pytel... namatkou Isis, Dillingeri, Meshu... ja to celkem kvituju.
tiez sa mi zda, ze ide o pristupnejsi material ako na predchadzajucich dvoch doskach...
v recke ma ale zarazila spemenuta "pristupnost" vs. "kto kapele doteraz na chut neprisiel...." :)
pro me uplne vytopovany album.. nici me
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek