Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Recenze je velmi vystizna. Pokud mohu hovorit za sebe, tak tedy: CD ma velmi pekny, originalni oblecek, ten velmi chvalim. Skladby se velmi prijemne poslouchaji, ale mam problem, stejne jako autor recenze, poslechnout si soustredene vsech 12 najednou mi proste nejde. Vetsinou pri poslechu tohoto CD tropim neco jineho, ale skladby jsou velmi prijemnou kulisou. Toto CD v aute pri jizde miti ohulene, to je docela masakr a narez, to doporucuju! Nejvic bych ocenila skladbu cislo 8 Nod!Nod!Nod! ,ta je pro me „the best“. A samozrejme jiz zminovanou 10. skladbu Terrorism. Myslim, ze kluci jsou velmi talentovani a velmi vsestranni a ze hudbou zijou a zjevne nejen hudbou , ale vsim, co je nejak spojene s umenim, krasou, tvorenim...Osobne na CD postradam vice naboje, vice takove te zivelne energie, aby z toho neco srselo, aby to melo charisma, asi trochu vice se odvazat, aby to nebylo takove upjate, sice skvele technicky zvladnute, skvele napady, skvele momenty, ale aby to nepusobilo sterilne, jaksi odtazene (nebo odtazite :))) od posluchace...Je mi naprosto jasne, ze Orchestra do toho dala vse a ja tleskam a chvalim a verim, ze takoveto diskuze a recenze jsou pro Orchestru prinosem. Jinak na druhou stranu, co se dojmu a zvuku tyce,CD je CD, a nazivo je nazivo a me se moc libilo nazivo...Preju Orchestre hodne moc uspechu v dalsi tvorbe a samozrejme taky drzim pesti! Vydrzte a tesim se, co vymyslite dal...
Díky!!!
Děkujeme za krásnou recenzi. Myslím, že je jedna z nejtrefnějších, co se o téhle desce napsaly...
-jp-
velké naděje vkládam do tohoto dua a po ukázkách na bandzone se to vyplatilo a na desku se těšim ještě víc, parádní muzikanti, skvělá hudba!
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek