OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nektere perly z toho rozhovoru tesat do kamene resp do obalek bible agro metalu...
DÍKY ZA VYJÁDŘENÍ..
ŠKODA, ŽE NENAPSALO VÍCE LIDÍ...MOHL JSME SE TROCHU VÍCE POUČIT.....JAK NĚKTEŘÍ DĚLAJÍ MUZIKU S LÁSKOU...S úctou k Vám Radim Koziel. Jinak mrkněte na www.metalhey.com/alicecooper UŽ TO ZAČÍNÝ BÝT HUSTÉ.
Tak to určitě, takoví lidé jsou potřeba. Doplnil bych třeba i Davida Krédla a Alla na rádiu Beat, kteří moderují poslední hodinu hard and heavy a celkem často dávají prostor třebas začínajícím kapelám od nás nebo méně známým spolkům ze zahraničí.
Radim dělá hodně pro metalové kapely v ČR...
Týjo, ses rozepsal, co? To jsi vypotřeboval půlku své slovní zásoby a jako přidanou hodnotu jsi přihodil pár dosud neznámých slovíček, které sis právě přečetl ve slovníku spisovné Češtiny, ne?
Neviem,ale mne osobne sa určite lepšie čítajú príspevky od Allegora,než Dreckusove rádoby vtipné,nič nehovoriace jedno-dvoj vetné poznámky...
protoze me vzdy predcasne vycerpaji tve sahodlouhe monology na hluboka temata jako "proc mam diru do prdele" vydavane za diskusi.
kdyby jich nebylo vsude jako maku, tak se mozna dokonce zdrzim poznamek
Zato deckus zase napsal jednu ze svých obvyklých duchaplných jednovětých poznámek. Měl jsem vždycky za to, že fórum pod článkem je od prezentace názorů, ale možná jsem se spletl a je o bezduchám tlachání vždy jednou až dvěma větami o hovadinách. Proč vlastně někde nekecáš o Halfordovi? Takový vděčný téma.
allegor.metaloblogis.net presents:
Prakticky bych to shrnul takhle - takoví Ador Dorath si objíždějí ty klubíky za 10 litrů nebo kolik, hrajou ten svůj styl metalu (nebudu se pouštět do polemik o nějakém žánrovém zařazení se čtyřmi lomítky), peníze to nejsou úplně špatné, ale nějaké terno to taky není. Fanoušci žánru je mají rádi, oni asi taky mají svou hudbu rádi, protože za ty prachy to opravdu nejde dělat pro prachy. Širší veřejnost je nezná.
Marthus mlátí do škopků u CoF, vydělá si těžkej obnos, žere ho plno lidí, gothic patnáctky z celého světa po kapele, v níž hraje šílí. Kvalita hudby? No, aktuálně nic moc, spíš nic než moc. Ale co, vydělá si a je celkem košér snažit se o dobrou víru, že ho ta muzika fakt baví. Ale kolik takových kapel hraje to, co CoF, ale nemají takovou kliku? Ty půjdou často do kytek, dva roky to budou řezat v garáži a rozpadnou se jako průměrná, nezajímavá goth metalová parta, která vůbec neprorazila ke své cílové skupině. Protože konzumenti tohohle si tu kapelu nenajdou.
I "hit" vyžaduje jistý střih, strukturu. Ano, jedná se o střih skladby diktovaný tou reklamní mašinerií: "(Skladateli) XY, napiš písničku takovou a takovou, (textaři) WZ, napiš k tomu text o tom a tom, zpěvačka ABC z toho udělá klipový singl." Mluvil o tom v jednom rozhovoru s Markem Ebenem třeba i Michal Pavlíček, jaký je tam diktát, třeba co se týče instrumentální části, momentů, kdy má nastoupit zpívaná melodie, osekanosti sóla, je-li vůbec... Je to práce pro aspoň elementárně zdatného skladatele, který má žaludek na to stvořit prostě to, co mu je načtrnuto, shrábnout prachy a s koženým ksichtem odejít.
Nebo samozřejmě pro skupinu (v níž by se chytl i ten jazzmann), která si to bude i hrát. Opravdu dobrý skladatel a muzikant by takovou skupinu utáhl a vytáhl nahoru, protože by mu nedělalo problémy složitz a zahrát cokoliv. Samozřejmě, to štěstíčko je potřeba... u žánrů jako je jazz, blues, kalsika, ale řekl bych že i takové ty méně populární odnože metalu (relativně, myslím tím mimo takového toho profláklého heavy, speedu, trashe, deathcoru, teď třeba gothic, takže tam řadím i většinu black/deathu atd.) to je o náhodě méně, protože fanoušci často mají rozhled v žánru, sledují všechno možné, jsou servery jako třeba právě MP, které představují i ty méně známé nebo začínající kapely, takže když jseš fakt dobrej, minimálně fajnšmekři žánru tě budou žrát. Čím více alternativní scéna a UG, tím víc máš řekl bych v tomhle jistotu. Ale zas tím míň si vyděláš. V popu když to vyjde, nahrabeš si nehorázně.
Allegor - Ke složení(vytvoření) hitu dnes nejsou potřeba skladatelské dovednosti ale propagační mašinerie. Kdejaká uječená nána díky ní vydělává slušné peníze a sebelepší jazzman by si bez ní nevydělal ve středním proudu ani na slanou vodu.
Jo, určitě je pravda, že drtivá většina muzikantů si chce něco vydělat a především se chce líbit lidem. Otázka je, nakolik ti lidé muzikanti mají rádi svoji hudbu, takže oželí nějaký ten peníz, který by měli kdyby hráli laciněji, prvoplánověji... myslím, že na prvním místě u dobré kapely musí být láska k muzice. Proč by pak Emperor nehráli pop-rock, Chuck Schuldiner třeba neopunk a kupříkladu Opeth třeba R´n´B? Asi by si vydělali víc než metalem. Ale o tom to je, oni měli na prvním místě svoji muziku. Nesnáším lidi, co tvrdí takové ty kecy, že hudebník, který dělá muziku za nějaký větší peníz, je zaprodanec komerce. Dělá prostě svoji práci. Jak jsem napsal, je jen otázka, jestli ji dělá na prvním místě proto aby se prodal nebo proto, aby nahrál muziku, která se jemu samotnému bude líbit. Jsem přesvědčen, že při první variantě z toho nikdy nemůže být dobrá tvorba.
Jinak jsou i hudebníci hodně "UG", kteří hrají ten svůj žánr prakticky pro radost, zejména různí alternativní jazzmani atd. Na jednom festu zaměřeném na folkovou hudbu, s jehož pořádáním jsem pár let zpátky pomáhal, hrál excelentní jazzman, nějaký Ryba (tuším dokonce že potomek J.J.Ryby, toho slavného skladatele) a byl to vážně master. Ovšem většina návštěvníků festu kroutila hlavama a trousila kecy typu "kdo to má poslouchat, vždyť to není žádná písnička, vždyť to je jak když ladí kytaru..." Ten chlápek žil a hrál i v USA, vydělával si tam dobré prachy jazzem, ovšem v rámci jazzové subkultury. Kdyby začal hrát nějaký pop-rock, vydělal by si určitě víc, při svých muzikantských a skladatelských schopnostech by neměl problém skládat "hity". Ale on prostě miloval (a snad pořád miluje) jazz a hrál ho, ať si pár hospodských kecálků pod pódiem mrmlalo cokoliv.
V rámci metalu vždycky s úsměvem říkám, že nejvíc "true" a undergroundoví jsou křesťanský kapely. No ne snad? Poslechněte si třeba Crimson Moonlight, jeden z nejlepších black/deathů co znám a nikdy nemůžou počítat s nějakým komerčním proražením, protože většina metal fans je odsoudí za jejich víru.
Diky za pekny rozhovor. Osobne kvituji a jsem rad, ze Radim to opravdu nalil od podlahy(uprimne) a nehraje si na nejakeho mesiase metalu v eteru a vystizne tvrzeni, ze metal je hlavne byznys a kazdej chce nejakou kacku vydelat(na tomto bychom nemeli videt nic spatneho), musim jenom odkyvat.
Radim
Ach Radim...muj nejoblibenejsi moderator tehdy na AZetku..bez nej pak zacalo uvadat..take jsem s nim delala jeden rozhovor, ale ten Tvuj je lepsi ;)
Pěkná práce
...jen tak jdu kolem, takže zdravím!!!:-)))
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek