Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
2 Vavča
Dobry postreh, ja len doplnim, ze som porovnaval Edenbridge s uvedenymi kapelami ako celok, cize som myslel na diskografie kapiel, alebo ich vacsiu cast. Z tohto pohladu su zatial z dlhodobeho hladiska Edenbridge trochu nizsie - a skor je na zamyslenie ci pre kvalitu hudby alebo z dovodov, ze dovtedy nemali za sebou takych silnych producentov, alebo skratka nemali potrebne stastie. Nic to vsak nemeni na tom, ze MyEarthDream je prvotriedny album a ked konkurencia v danom zanri nechce utrzit kombo kopancov, tak bude zaujimave sledovat dalsi vyvoj.
Edenbridge vs. ti ostatní
Jen k Wintersunovi, případně ostatním. Taktéž nedoporučuji srovnávat Edenbridge s Nightwish, Epica, After Forever, případně jinými. Edenbridge byli vždy trošku jinde, mozek kapely Lanvall tíhnul k této muzice už na svých sólovkách, minimálně na nich lze slyšet základy. To bylo ještě před boomem těchto kapel. Edenbridge byli vždy trochu mimo hlavní proud popularity, nikoliv kvality, navíc dokázali celkem úspěšně měnit tvář, Grand Design je rockovější deska, přitom jim to skvěle sedí tato je tvrdší, ale opět není to žádný skok do nepatřična. První alba kapely se také nesou v jiném duchu, než u konkurence, minimálně kytarová hra, zapojení sitary, doomové pasáže, hlas Sabine atd. Edenbridge v žádném případě nejsou a nikdy nebyli kopií slavnějších kolegů..... Poslední deska After Forever, Epicy se do invence a trvanlivost Edenbridge nevyrovnají, Nightwish sice mají poslední album výborné, ale Edenbridge urazili větší kus cesty.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Koncepčný album, zaujímaví hostia (Ian Anderson z JETHRO TULL, Joey Tempest z... EUROPE?!), návrat growlingu(!), orchester, hammondy, moogy a mellotron, obal od Travisa Smitha a veľa paragrafov. Čo sa môže pokaziť? Podľa prvých posluchov sa zdá, že nič!
Veľmi zmysluplný a silný návrat. Umné nadviazanie na to najlepšie z ich tvorby (prvé tri albumy) a skvelý výber speváčky. Zaslúžený obrovský úspech.
Vložit diskusní příspěvek