OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
genialni
Genialni album! Na koncerte je slyset obrovsky rozdil mezi ASOL a NEUROSIS, vlastne mi to prislo jako by hrali uplne rozdilne zanry, NEUROSIS vam rikaji tak a ted je pauza a ano ted ti urvu hlavu, jde dopredu poznat kam se bude skladba odebirat, zatimco co ASOD jde do vsech smeru, muzete si vybrat co chcete citit, co zazit, i kdyz v nekterych momentech preci jen tusite ze vam za chvili tu hlavu ustreli taky.
RIPe, diky za recenzi, fakt hezky napsane. Akorat bych jeste zaloboval za Red Sparowes, ktere si jako jedine spolecne Pelican uzivam jako muziku bez zpevu.
Co se tyce tyhle fosny, tak proste nejde odolat a nezajimat se o to, uz ten design. Jinde jsem tady psal, ze se jim opravdu povedlo zhudebnit podoceanskou risi a treba na Czechcore, to jeste vice rozepisuji. Tys to tu navlikl i na nejaky film depre film, na ktery si ted taky matne vzpominam. Cili u me je taky spokojenost a zacinam na 7-micce s tim, ze hodnoceni napisu, az to projedu poradne.
Jinak myslim, jsem si celkem jisty, ze Vinny Signorelli, je bicmen od mojich milacku UNSANE, a basu naklapal domenic seita, aspon dle jejich www cili asi tam mas mensiho sotka.
Jo pokud pujde nekdo na koncert , ja urcite nemuzu, a chtel by si vydelat nejakou pjetku za to ze mi koupi CD a ten plakat, tak at mi napise e-mail a domluvime se, jak to udelame.
Zdravim pratele teto hudby.
no a ja prave slysel jak na brutalu krutovladli :)
Já Vám nevim, na Brutalu to bylo to nejhorší co jsem tam slyšel... bylo to roztahaný nudný a zpěv hroznej a to třeba Neurosis, Isis apod. docela můžu, ale tohle bylo fakt hrozný, ještě jak jako jediný hrozně natahovali zvučení, místo toho aby radši dali věc navíc, navíc hráli na úkor ETHS na který jsem se fakt těšil a oni nám to nebyli schopný oznámit dřív a my tam čekali jak...
voe :o) kdyžtak mi tam vem plakát esi pudeš, viz last.fm
Vzdyt urcite vydelavas vic nez my vsichni dohromady (teda bez Naggy) //:=]
sakra já bych jel, ale za posledních pár dní bych byl v Praze už po třetí a to už se mi fakt nechce, navíc to leze do peněz :o(
Chystate se nekdo na ne v patek na 'sedmicku'?
příjemná deska
A Storm of Light hezke, kez bych je mohl videt v patek zive....
Jinak pratele, doporucuju zanrovou novinku Seven Nautical Miles, uchvatne - nic noveho pod sluncem, ale zvukove orgie!
Jinak vic recenzi z podobneho soudku (nejen) RIPe;)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek