OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Neměnil bych s ním ani za miliardu. Navíc - metal mu asi mnoho neříká, což by byl asi největší problém.
zavist
nic nez zavist z vas mluvi.
Román pro muže se mi zatím do rukou nedostal, docela ráda bych si ho ale přečetla. Absolvovala jsem besedu s panem Vieweghem, hlavním tématem byla samozřejmě jeho nová kniha, ale nějak se k ní vůbec nedostal a místo toho nám četl jeho Pohádky pro dospělé (snad až na tři vtipné hlášky nic moc). Líbí se mi od něj Báječná léta pod psa a nic jiného mě snad ani neláká. On sám je mi strašně nesympatický.
o pár dnů později
Žádná kniha z novodobé prózy mě tolik neprovokovala a nenutila přemýšlet. Román vystihuje dobře současnou dobu plnou surového primitivismu. Forma, kterou autor zvolil, a kterou čtenáře v průběhu čtení šokuje, je zřejmě potřebným prostředkem k vyjádření současných trendů v chování určité části "dobře situované společnosti". Je skutečně o čem přemýšlet! Díky Michale Vieweghu.
Román pro muže?
Viewegh vystihl přesně jak se dá zkomercionalizovat literatura, o to mu jde především. Je to jako s divadlem, lidi jsou ochotni jít se podívat na kde co, kde se šoustá, nešetří se vulgarismy, nic není svaté... Jen mi vadí, že mě jaksi samozřejmě zahrnuje do svých představ o chlapech, on sám zřejmě nemá problém se se svými hrdiny ztotožnit. Prostě prodej 10 000 výtisků ročně a jsi v pohodě! Jeho prezentace mužství mě docela uráží. Ale psát teda umí, to jo!
hm
to mě přijde King dobrej. Zato Hřebejk je šílenej. Já už ztrácím přehled o jeho filmech. Jak tam ještě hrají stejní herci, a děj je stejnej, je to dost šílený. To něco od Viewegha se dá. Sice je to taky "jen" zábava, ale aspoň to má občas nápad.....
No, to jsem napsal blábol. Prostě mi nesedí. Zručný však bezesporu je.
Je oddychovka a oddychovka. Hřebejka i Kinga můžu, Viewegha prostě ne. Vadí mi jeho styl, jeho nazírání na svět a na druhé. Pakliže představují jeho knížky nikoliv jen řemeslně podané oddychové čtivo, ale i určitou, relevantní dávku sebeprojekce, jde v podstatě o jistou formu zjednodušeného naturalismu, což zrovna není můj oblíbený literární žánr. (samozřejmě jen můj názor)
mezi
lidma se tomu říká oddychovka.....třeba když ležíte na pláži a musíte u toho koukat na ženský.......myslím, že od toho nikdo nic ani neočekává, stějně jako od Hřebejka, Kinga.....je to jen zábava....
Marigold: Přesně tak.
Thorn: Pro mě!
Viewegh je (podobně jako třeba S.King) pouhopouhou továrnou na knížky - řemeslně slušně odvedená práce, ale furt tu cítíte ten "výrobní pás"...
pajik : a zkusil si misto KUNDERÁÁÁÁ mocne zvolat KUNDÁÁÁÁ...
Právě že to na Viewghovy obdivuju... spousta lidí musí přečíst hned několik jeho knih, aby se dobrala toho, jestli je fakt tak perverzně blbej autor... to hovoří o jeho šikovnosti.
To nie je dobrá vizitka pre teba? Alebo Viewegha? :-)
Musel jsem přečíst tři knihy, než jsem pochopil, jak jeho tvorba špatná. To není dobrá vizitka.
Ale samozřejmě Kundera je někdy hodně přehnaně adorovaný autor ;o)
Toš to vlastně jo, že ne...
Dylan je jeden z nejlepších skladatelů a textařů v rámci folku a pop music vůbec, můžeš s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeš dělat. :o)
Nic proti němu nemám, jen ta adorace mi přijde přehnaná...
V hudbě se něco podobného děje u Dylana...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek